České zpěvačky jdou do světa

Autor: Roman Casado

Přestože v únoru 2009 oslavila teprve jedenadvacáté narozeniny, už se stala jednou z nejúspěšnějších českých zpěvaček všech dob. Jmenuje se Markéta Irglová a počátkem roku 2008 získala spolu se svým bývalým irským partnerem Glenem Hansardem od Americké Filmové Akademie Oskara za nejlepší filmovou píseñ – nazývá se Falling Slowly a slyšet ji můžete ve filmu Once. Rodačka z Valašského Meziříčí je vůbec prvním českým interpretem, který tuto prestižní filmovou cenu ve zmíněné kategorii získal. Příběh Irglové a Hansarda vypadal vpravdě kýčovitě, jako by ho byl napsal nějaký hodně zoufalý hollywoodský scénárista. Markéta se s Glenem seznámila, když jí bylo třináct let, v patnácti už s ním koncertovala po celém světě. Jejich přátelský vztah přerostl v milostný právě během natáčení nízkorozpočtového snímku Once. Film o vztahu irského pouličního zpěváka, ztělesněného Glenem Hansardem, a české emigrantky, prodavačky květin, v podání Markéty Irglové, tak v podstatě kopíroval realitu. Tento snímek zaznamenal nebývalý úspěch, uhranul diváky i kritiku, posbíral několik mezinárodních ocenění a otevřel oběma muzikantům bránu do velkého hudebního světa. V reálném životě však vztah mezi Irglovou a Hansardem k tak šťastnému konci nedospěl. Fakt, že se rozešli, ovšem neovlivnil jejich společnou profesionální kariéru. Ještě před nějakými šesti lety policie vyháněla Irglovou s Hansardem z náměstí ve Valašském Meziříčí, kde se rozhodli uspořádat improvizovaný koncert, protože k veřejné hudební produkci neměli příslušná povolení. Dnes se organizátoři největších českých festivalů předhánějí v tom, kdo dokáže přesvědčit tento česko-irský pár, aby si udělal ve svém nabitém programu čas a zahrál právě u nich. Pianistka a zpěvačka Markéta Irglová se dostala na vrchol velice rychle, nezbývá než jí popřát, aby z něj příliš rychle nespadla. Píseň Falling Slowly ze soundtracku k filmu Once byla natočena roku 2007.

Z mlhavého Irska se nyní přesuneme do slunné Francie, která se stala druhým domovem české zpěvačky Ivy Frühlingové. Většina hudebníků je ráda, když se jim vůbec podaří prosadit na domácí scéně, a teprve poté případně zkouší štěstí v zahraničí. Iva Frühlingová na to šla obráceně. Když byla malá, dědeček jí vyprávěl o Francii tak barvitě, že si odmala přála jednou do země galského kohouta odcestovat. Podařilo se jí to ve čtrnácti letech díky konkurzu jedné modelingové agentury. Ve dvaceti už tam litvínovská rodačka zaznamenala velký úspěch se svou první deskou nazvanou prostě – Litvínov. Album, které nejprve bodovalo v zahraničí, vydala bývala modelka v roce 2004 i v České republice, kde za něj posléze získala platinovou desku. V témže roce hostovala také na albu Mikrokosmos skupiny Kryštof a zamilovala se do zpěváka Richarda Krajča. V srpnu roku 2005 spolu uzavřeli sňatek, čímž se stali jedním z nejsledovanějších párů v České republice. Jejich manželství však dlouho nevydrželo a po půl roce se rozvedli. V roce 2007 vydala Frühlingová svou třetí a zatím poslední desku Strip Twist, která je, jak sama říká, mnohem pestřejší, veselejší a rytmičtější, než ty předešlé. Je totiž pravda, že některé písně z jejího debutového alba Litvínov přece jen mohou působit poněkud depresivně, jako kupříkladu jeden z největších hitů z této desky s názvem La Muerte, neboli smrt.

Přesuňme se ze slunné Francie do ještě slunnějšího Řecka. Do této země se pro změnu zamilovala zpěvačka Helena Zeťová. Vysoká blondýna s nakřáplým hlasem si našla i řeckého přítele, a než se s ním posléze rozešla, nějaký čas v Helénské republice žila. Rodačku z Valašského Meziříčí to za muzikou táhlo odjakživa. Z domova odešla už v patnácti letech. Koncem devadesátých let odjela do Španělska na ostrov Lanzarote, kde zpívala s jednou americkou rockovou skupinou. V říjnu 2000 poznala Terezu Černochovou a Terezu Kerndlovou a založili spolu dívčí trio Black Milk. V roce 2001 natočily velmi úspěšnou prvotinu s názvem Modrej dým. Postupem času však mezi nimi docházelo ke stále častějším názorovým třenicím, které nakonec jejich více než slušně rozjetou kariéru přivedly k záhubě. V roce 2003 stihly ještě vydat své druhé album nazvané Sedmkrát, ale dva roky poté už se všechny tři dívky rozhodly vrhnout na sólovou dráhu. V říjnu 2005 Zeťová uvedla na trh svou první sólovou desku nazvanou Ready to Roll, která obsahovala velký hit Impossible. Tři roky nato vydala zpěvačka své druhé album Crossing Bridges. Jak již bylo řečeno, se svým řeckým přítelem se sice rozešla, na Řecko však kvůli tomu ani v nejmenším nezanevřela, na svou zatím poslední desku nazpívala jednu píseň v řečtině. Její příští album by mělo být dokonce řecky celé a mělo by vyjít v Aténách. Helena tak přechází s čím dál větší jistotou tam a zpět po mostě mezi Řeckem a Českou republikou. Crossing Bridges ze stejnojmenné desky.

Spolu se Zeťovou a Černochovou zazářila v triu Black Milk také Tereza Kerndlová, která v roce 2008 reprezentovala Českou republikou v semifinále evropské hudební soutěže Eurovision Song Contest v Srbsku. Dcera jazzového a swingového zpěváka Ládi Kerndla vystupovala veřejně se svým otcem a jeho orchestrem Jazz Friends a dalšími big bandy už od svých osmi let. Po rozpadu kapely Black Milk vydala Kerndlová v roce 2006 své první sólové album Orchidej a rok nato natočila druhou desku s názvem Have Some Fun. Se stejnojmennou titulní písní z tohoto alba, kterou pro ni složil Gordon Pogoda, autor hudby velmi populárního seriálu Sex and the City, zvítězila ve finále národního kola Eurosongu a zajistila si tak postup do mezinárodního semifinále, přestože podala při svém živém vystoupení mírně řečeno velmi nepřesvědčivý výkon, co se hlasového projevu týče. Více než pěveckými kvalitami zaujala dvaadvacetiletá zpěvačka spíše svou proklatě vysoko vytaženou minisukní, kterou během jejího vystoupení ještě přizvedával vítr z ventilátorů, čímž odhaloval její lesklé stříbrné kalhotky. Ať už hlasující diváky při jejich výběru ovlivnilo cokoli, ten, kdo zmíněnou soutěž zná, dobře ví, že hudební kvality nejsou pro dosažení dobrého umístění v Eurosongu tím jediným podstatným kritériem, že jde především o to nějakým způsobem zaujmout a pobavit. K tomu ostatně vyzývá i název písně Terezy Kerndlové Have Some Fun, ze stejnojmenného alba z roku 2007.

Suverénně nejmladší českou populární zpěvačkou je v současné době Ewa Farna, která v srpnu oslaví šestnácté narozeniny. Rodačka z Třince, která žije ve Vendryni na Těšínsku, se dostala na výsluní už ve třinácti letech po vydání svého prvního hitu Měls mě vůbec rád, jež se stalo nejprodávanějším debutovým albem, a za nějž také obdržela Českého Slavíka jako Objev roku. Mladinká zpěvačka se stala idolem mnoha školou povinných děvčat. Některá z nich dokonce začala nosit tak jako ona i rovnátka na zuby, přestože jejich chrup žádné nerovnosti nevykazoval. Ewa Farna se narodila v Česku, ale jejím mateřským jazykem je polština, studuje na škole s polským vyučovacím jazykem, takže se logicky snaží prosadit se svou hudbou také u našich severních sousedů, u nichž vydala i své debutové album v roce 2007 pod názvem Sam na Sam. V polštině vyjde samozřejmě v budoucnu i její druhá deska, kterou natočila taktéž v roce 2007. Jmenuje se Ticho, a najdete na něm i následující píseň La La Laj.

Tak jako jiné země i Česká republika v poslední době hledala nové hudební hvězdy prostřednictvím vlastní verze britské pěvecké soutěže Pop Idol. V Česku měla tato soutěž premiéru v roce 2004 pod názvem Česko hledá SuperStar. Hned její první ročník, který měl obrovskou sledovanost, dokázal objevit jednu z nejvýraznějších českých zpěvaček posledních let, Anetu Langerovou. Skromně vystupující dívka, jejímž idolem je Alanis Morissette, tak získala obrovskou popularitu, kterou si, na rozdíl od vítězů následujících ročníků této soutěže, dokázala udržet dodnes. Tehdy sedmnáctiletá zpěvačka vydala prakticky vzápětí po svém vítězství desku Spousta andělů, za kterou získala platinovou desku. Dva roky po sobě pak triumfovala jako nejoblíbenější zpěvačka v anketě Český Slavík a v roce 2007 ji vyhlásila Česká akademie populární hudby zpěvačkou a hudební osobností roku. Česko hledalo SuperStar a našlo Anetu Langerovou, která paradoxně hlavně zpočátku působila spíše zakřiknutě, a která se dodnes snaží vystříhat jakýchkoli hvězdných manýr. V roce 2007 vydala Aneta Langerová své zatím poslední album Dotyk s titulní písní Malá mořská víla.