09-06-2008


Černobyl a Česká republika - média a dezinformace

Několik případů předávkování jodovými preparáty, poruchy spánku a koncentrace a další emoční reakce jako nejistota a úzkost. Takové byly bezprostřední následky naprosté neinformovanosti obyvatel a zlehčování dopadu Černobylské nehody. Podle odborníků naštěstí k akutnímu ohrožení zdraví obyvatel v důsledku radiace nedošlo.

Havárie v černobylské jaderné elektrárně

26. dubna 1986 v 1.23.49 moskevského času došlo k havárii ve čtvrtém bloku černobylské jaderné eklektrárny. Nehoda byla jednou z nejvážnějších v celé historii jaderného průmyslu. Bylo zničeno jádro reaktoru i bepečnostní systémy a většina konstrukcí nesoucích jádro byla poškozena.

Následky nehody v Československu

Kontaminované vzdušné masy dorazily do Československa z východu a později znovu, poté co se vzdušné vlny odrazily od Alp a postupovaly zpět směrem na Polsko. První známky přicházejíci radioaktivity byly zaznamenány pracovníky jaderné elektrárny Dukovany během noci na 29. dubna. Později téhož dne začalo měření v regionálních hygienických stanicích a pracovištích Ústavu hygieny a epidemiologie.

Závod Míru pod radioaktivním mrakem

Závod míru byl prestižní událostí socialistické éry. Měl vysokou sportovní úroveň, ale hrál také poltickou a ideologickou roli. Tradičními účastníky byly Československo, Polsko a NDR. Na začátku roku 1986 se připojil Sovětský svaz a závod měl odstartovat v Kyjevě na Ukrajině. Českoslovenští cyklisté se dozvěděli o nehodě od západoněměckých kolegů během závodu v Itálii. Kvůli politickým důvodům bylo nemožné zrušit etapy v Kyjevě nebo dokonce zrušit účast československého týmu.

1986 - méně narozených chlapců než dívek - může za to Černobyl?

V listopadu 1986 se poprvé za padesát let narodilo méně chlapců než dívek. Vědci jsou přesvědčeni, že to bylo způsobeno radiací z Černobylu. Podle embryologa Miroslav Peterky se v důsledku Černobylské havárie nenarodilo 450 chlapců.

Černobylská nehoda a Volyňští Češi

V části Ukrajiny žije od poloviny 19. století česká menšina. Příslušníci této menšiny se nazývají Volyňští Češi. Několik vesnic těchto Čechů se nachází pouze několik desítek kilometrů od Černobylské elektrárny. Tyto vesnice byly po havárii zasaženy radioaktivitou a vesnice Malá Zubovščina byla zahrnuta od prosince 1989 do oblasti, která byla určena k vysídlení.

Ozdravné pobyty pro děti z Ukrajiny a Běloruska

Každé léto se stovky dětí ze zemí postižených černobylskou havárií účastní ozdravných pobytů v České republice. Tyto pobyty jsou organizovány a financovány Česko-Ruskou společností, ministerstvem zdravotnictví, ministerstvem zahraničních věcí, českými krajanskými spolky, černobylským programem pod záštitou Unesca a řadou sponzorů. Ozdravné pobyty jsou pořádány od roku 1991, kdy vznikla myšlenka pomoci dětem z postižených oblastí. Během návštěvy Václava Havla na Ukrajině vznikla dohoda, která položila základy této činnosti Česko-ruské společnosti.

Fotogalerie:





Nové: S dekontaminací pomohou biopaliva

Černobyl se nachází na Ukrajině, blízko hranic s Běloruskem. Převládající větry ovšem zanesly téměř 80 procent radioaktivního spadu na území Běloruska. Vegetace a půda byla po nehodě silně kontaminována radioizotopy stroncia-90, cesia-137, plutonia a americia. Nejvíce postižené oblasti byly evakuovány, ale na kontaminovaném území přesto žije 8 miliónů obyvatel.

Stavba sarkofágu

V polovině května 1986 rozhodla vládní komise vybudovat dlohodobý kryt čtvrtého bloku. Tvorba podoby ochranného sarkofágu začala 20. května a zúčastnilo se jí bezpočet výzkumných ústavů, organizací zabývajících se designem, vědeckých podsekcí ministerstev a úřadů. Měl se vybudovat kryt ze stavebních prvků až 50 metrů dlouhých a k tomu použít neporušené stěny a struktury jako podpory. Z 18 návrhů byl vybrán ten neriskatnější.

Současný stav sarkofágu

Za dvacet let od nehody není prozkoumáno 60 procent vnitřních prostor sarkofágu. Kontrola zbylých prostor je nemožná kvůli radiací zamořeným oblastem nebo nepřekonatelným překážkám, které jsou způsobeny kolapsem konstrukcí nebo materiálem obsahujícím palivo ve formě lávy. Několik prostor bylo také vyplněno betonem během stavby sarkofágu.

Realizační plán na obnovu krytu

Vznik realizačního plánu na obnovu krytu (Shelter implementation plan - SIP) umožnily snahy ukrajinských expertů a mezinárodních společností, které se snažily v posledních deseti letech 20. století dosáhnout přijatelného ekonomického a ekologického řešení problému krytu čtvrtého bloku jaderné elektrárny.

Pripjat

Pripjat je opuštěné město v Zóně, ve kterém žili zaměstnanci elektrárny, od které je vzáleno asi tři kilometry. Celé město bylo evakuováno po havárii reaktoru, jeho populace byla asi 50 tisíc obyvatel.

Zóna

Zóna je území o rozloze 1104 čtverečných kilometrů odkud bylo po havárii evakuováno veškeré obyvatelstvo. Zóna se rozkládá v okruhu 30 km od elektrárny mezi městem Černobyl na jihu a Pripjatí na severu. Asi 135000 obyvatel z měst a vesnic bylo evakuováno z tohoto území krátce po nehodě. Zóna je hlídaná policií i vojenskými jednotkami. Do některých vesnic se lidé ovšem vrátili a dále zde žijí a hospodaří navzdory přetrvávajícímu zamoření. Ve městě Černobyl žijí pracovníci elektrárny.


Videogalerie: