|
|
| | |
|
Předvelikonoční půst
Předvelikonoční půst trval čtyřicet dní podle Ježíšova příkladu, který
se na poušti postil čtyřicet nocí a končí v noci z Bílé soboty na Boží
hod velikonoční. Půst závisí na datu velikonoc a začíná vždy ve
středu, nejdříve však před osmým únorem a nejpozději před čtrnáctým
březnem. Této středě se říkalo Popeleční středa, ale lidově byla též
středou Škaredou, Černou či Bláznivou.
O Popeleční středě se v katolických kostelech udílí věřícím popelec,
což je svěcený popel, který se podle starodávné tradice získává
spálením větviček, většinou kočiček, které byly vysvěceny
předcházející rok na Květnou neděli. Popelem, který je prastarým
starozákonním symbolem pokáním a pokory, kněz dělá věřícím na čele
znamení kříže. Muži po udělení popelce většinou spěchali z kostela
rovnou do hospody, aby ho tam spláchly sklenicí piva nebo něčeho
tvrdšího.
V dřívějších dobách byl půst velmi přísný. Nejedlo se maso, sýry,
vejce, nepilo mléko, nemastilo se máslem ani sádlem, používalo se jen
rostlinného oleje, nekouřilo se, nepil se alkohol, nešňupal se tabák.
Jedlo se jen jednou denně, a to jen zelenina a ovoce. Později se půst
zmírnil - jedli se různé polévky jako fazolová, čočková, zelná,
kyselá, kmínová. Kromě polévek se podávala prostá bezmasá jídla jako
vdolky, prosná kaše, knedlíky s povidly, brambory s mlékem nebo jen
chléb s kyselým zelím. Naši předci si asi velmi dobře uvědomovali, že
když se v zimě tolik nepohybují a nepracují na poli, nemohou jíst
tolik jako přes rok. Půst byl tedy velmi prospěšný a možná by mohl být
zajímavý i dnes pro nás, kteří se zajímáme o nejrůznější diety. Staré
přísloví říká "Půst ještě nikoho neumořil".
Půstu ovšem předcházel čas hojnosti, ve kterém se konaly tradiční
zabijačky a vepřové hody a čas masopustu, kdy po ulicích a vesnicích
chodily průvody masek či maškar. Tento rej měl mnoho příznivců, ale
i kritiků, zvláště z řad světských a řeholních kněží. Nejčastější a
nejoblíbenější bývaly masky zvířat - medvěda, kozla, psa, ovce,
berana, vepře, koně nebo slepice. Některé maškary měly předem určeno,
co mají dělat, například medvědi strašili malé děti.
Za hlučného zpěvu, pokřikování a tancování chodil maškarní průvod od
domu k domu. U každého byli účastníci průvodu pohoštěni nějakým jídlem
a hlavně pitím. Celá maškaráda končila v hospodě, kde se v pití, jídle
a veselení pokračovalo často až do rána. Tato tradice veselých
masopustních rejů se uchovala především na Moravě, ale i v Čechách
dnes nachází toto veselení spoustu příznivců.
| Zpět na hlavní stránku |
|
| | |
|
