|
1. zastavení: Smrtelná úzkost Ježíšova v Getsemanské zahradě
Odedávna se lidé báli přírodních katastrof, nemocí, zvůle mocných či válek.
Úzkost lidstva je v lhotecké Křížové cestě znázorněna hřibem atomového
výbuchu v Hirošimě a postavou zoufalé matky, ke které se tisknou vystrašené
děti.
|
|
2. zastavení: Ježíš bičován
Před námi je galéra, na níž byli zajatci bičováni, trýzněni bolestí a žízní
a nakonec vydáni na smrt. Zajatci jsou přikováni ke svým místům, v
jednotvárném rytmu veslují a nad nimi stojí velitel s bičem.
|
|
3. zastavení: Ježíš na smrt odsouzen
Pražský umělec přenáší soud s Ježíšem do Francie roku 1431, kde na starém
rouenském tržišti před zavřenými dveřmi do chrámu stojí Johanka z Arcu a
mlčky si prohlíží své spoutané ruce. Biskup právě jménem soudního tribunálu
přečetl rozsudek, v němž ji prohlašuje za odpadlici, modloslužebnici a
společnici ďábla. Johanku zasahuje zkoumavý pohled čtyř sebejistých mužů:
kněze, kardinála, soudce a mnicha.
|
|
4. zastavení: Ježíš bere na sebe kříž
Křesťané čekají na smrt v římském Koloseu, kde se pořádají krvavé hry pro
obveselení davu. Stejně jako Ježíš byl odsouzen a musel na sebe vzít kříž
svého utrpení, tak i tito křesťané na sebe berou svůj osobní kříž.
|
|
5. zastavení: Ježíš potkává svou matku
Uprostřed výškových panelových domů stojí velká postava Panny Marie a kolem
ní jsou lidé v nouzi. Panna Maria čeká na všech křižovatkách tohoto světa na
své děti, které nesou kříž.
|
|
6. zastavení: Ježíš klesá pod křížem
Vidíme mrtvé dítě, které spáchalo sebevraždu. Matka o ně nestála. Vedle něho
leží jeho poslední a snad jediný kamarád - plyšový medvídek.
|
|
7. zastavení: Šimon z Kyrény pomáhá Ježíši nést kříž
Dějištěm je koncentrační tábor v Osvětimi. Při vězeňském apelu v srpnu roku
1941 bylo deset vězňů odsouzeno k smrti. Z řady neodsouzených vystoupil
vězeň číslo 16670, františkán Maximilián Kolbe, a dobrovolně se přihlásil na
smrt místo jednoho odsouzeného otce početné rodiny.
|
|
8. zastavení: Veronika podává roušku
Ježíšova tvář plná utrpení je uprostřed. Plátno kolem obličeje je zřaseno
tak, že tvoří rám. Druhý, vnitřní rám, tvoří postavy lidí na okraji života,
kteří pro stud a bolest hledí k zemi. Rouška spojuje obraz zhanobeného
Spasitele s usouženým stvořením.
|
|
9. zastavení: Ježíš oloupen o šat
Zničená města či vesnice - to je obraz, který známe z televize či z novin.
Lidé na útěku, odění do pár kousků hadrů. Na zemi leží žena a chrání své
dítě. Miliony lidí ztrácejí v našem století příbytky v důsledku válek či
přírodních katastrof.
|
|
10. zastavení: Ježíš přibíjen na kříž
Ruka probodnutá dlouhou tenkou jehlou připomíná ruku mladého lékaře, který
vynalezl sérum na léčbu těžké nemoci. Zkusil ho sám na sobě a později v
důsledku toho zemřel.
|
|
11. zastavení: Ježíš umírá na kříži
Kříž roste z dlážděné kostelní podlahy jako strom a přečnívá všechna ostatní
zastavení Křížové cesty. Na něm visí Ježíšova postava v nadživotní
velikosti. Kříž je vyroben ze zlatých paprsků, které připomínají ostnatý
drát, vězení a smrt. Jejich zlatá barva však dosvědčuje, že zkáza a smrt
nebudou mít poslední slovo. Strom kříže, který přinesl smrt, se stane
stromem života.
|
|
12. zastavení: Ježíš položen Marii do klína
Truchlící matka chová na svém klíně mrtvého syna. Avšak lhotecká Pieta
neznázorňuje mrtvé tělo dospělého Ježíše, ale do rubáše zabalené mrtvé tělo
dítěte, které zemřelo hladem.
|
|
13. zastavení: Ježíš uložen do hrobu
Po bitvě u Waterloo pátrá vojevůdce Wellington se svým adjutantem po nějaké
stopě života. Smrtící poselství děla je rozeseto všude kolem, země je
rozorána granáty. Jen na obzoru je vidět holý strom a pár zpola vyvrácených
křížů nad hroby zabitých.
|
|
14. zastavení: Kristus vstal z mrtvých
Na posledním zastavení hledí všechny postavy Křížové cesty na Krista v
nadživotní velikosti a on je zve do svého království.
|
