Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
2-12-2020, 00:55 UTC
70 LET RADIA PRAHA
 



Z rozhlasového archivu

Uplynulo 70. let od začátku vysílání zahraničí

Ve čtvrtek 31. srpna v 10 hodin uplynulo 70 let od chvíle, kdy Československý rozhlas zahájil pravidelné vysílání na krátkých vlnách. Toto datum si připomínáme jako vznik vysílání do zahraničí. Při této příležitosti pozdravil posluchače Radia Praha jeho ředitel Miroslav Krupička.
Jak muži dělali propagandu a ženy zábavu

Eva Manethová před 30 lety nastoupila do portugalské sekce Radia Praha, která se spolu se španělskou věnovala vysílání zejména do Latinské Ameriky. A ta - jako cílový region - měla podle Evy Manethové svá specifika.
Sídlo prvního vysílače Radia Praha je dnes kulturní památkou

Předseda mezinárodní Komise pro koordinaci krátkých vln Oldřich Číp se v Radiu Praha dlouhá léta zabýval nejenom technickými záležitostmi, ale věnoval se také historii vysílání. A tak je dobře informován o parametrech našeho prvního vysílače i o hodnotě historické budovy v Poděbradech, z níž se před 70 lety začal šířit signál Radia Praha.
Komunistické rušičky škodily i Radiu Praha

Oldřich Číp se dlouhá léta stará o naše vysílací frekvence. V rozhovoru s ním jsme narazili i na téma rušiček, kterými komunistická moc chtěla kazit signál Svobodné Evropy, ale nakonec jimi poškozovala i vysílání Radia Praha.
Vzpomínky pamětníků: paradoxy doby i práce v rozhlase před listopadem 1989

Dnes se podíváme do minulosti naší stanice společně s kolegyní Janou Peterkovou, která v zahraničním vysílání pracuje od roku 1967. Přes tři desetiletí byla hlavní náplní její práce programová výměna se zahraničím. V další části jejích vzpomínek se dozvíme, jaké paradoxy s sebou doba a práce v předlistopadovém rozhlase přinášely.
Jana Peterková: Redaktorská práce včera a dnes

Dnes se podíváme do minulosti naší stanice společně s kolegyní Janou Peterkovou, která v zahraničním vysílání pracuje od roku 1967. Přes tři desetiletí byla hlavní náplní její práce programová výměna se zahraničím.
Mají krátké vlny ještě budoucnost?

Krátké vlny jsou zvláštní fenomén, který umožnil spojit svět dávno předtím, než lidstvo mělo k dispozici satelity a internet. A který se o to pak pokoušel i v době, kdy byl svět rozdělen železnou oponou - ač to byly pokusy nutně ovlivněny příslušností k té či oné straně světa. Pro Radio Praha, které slaví své sedmdesátiny, navíc krátké vlny byly přes půl století jedinou cestou, jak přímo oslovit své posluchače. Je v tom pro nás tedy kus sentimentu a oprávněně si někdy klademe otázku, zda je čas se začít s krátkými vlnami důstojně loučit, nebo je před nimi ještě dlouhá budoucnost.
Jak může rozhlasová práce pomáhat

Téměř neuvěřitelných 40 let působení v Radiu Praha má za sebou naše kolegyně Jana Peterková, která se po většinu této doby věnuje programové výměně. Do jejich pracovních vzpomínek, které jsme zaznamenali při příležitosti jubilea Radia Praha, se vmísila i jedna osobnější.
Vzpomínky na své začátky v Radiu Praha

Dnes se podíváme do minulosti naší stanice společně s kolegyní Janou Peterkovou, která v zahraničním vysílání pracuje od roku 1967. Přes tři desetiletí byla hlavní náplní její práce programová výměna se zahraničím. V první části jejích vzpomínek se dozvíme, jak se do této redakce dostala.
Milan Jariš: Továrníci už neodvážejí milióny do zahraničí

Prozaik a novinář Milan Jariš v pořadu Můj nejmilejší kraj vypravuje o oblasti kolem řeky Chrudimky - o Hlinsku, Skutči, Trhové Kamenici. V ukázce opět nechybí všudypřítomná propaganda.
Anton Korman o vysílání po roce 1948

V roce 1966 zavzpomínal na dobu, kterou strávil v zahraničním vysílání, Anton Korman, který byl v době natáčení pořadu šéfredaktorem deníku Ľud. Svůj projev ke krajanům měl dokonale připraven - z nahrávky je zřejmé, že svou promluvu ke krajanům čte. Pro zajímavost necháváme tuto část v původní podobě... Asi není potřeba připomínat, že Kormanův proslov je zcela poplatný době svého vzniku.
Krásné dětství, to je krajina nejmilovanější, říkával Karel Höger

Z cyklu Můj nejmilejší kraj jsme vám pustili už několik ukázek - a často jsme vás upozorňovali na ideologický podtext, kterému se známé osobnosti při svém vyprávění nedokázaly vyhnout. Výjimkou byl herec Karel Höger. Ten v roce 1963 vzpomínal na rodný kraj - tedy Brno-Královo pole - tak, že popsal nesčetné dětské hry a klukovské bitky. Ale i hraní pohádek:
Socialistická rodina podle Jiřího Marka

Martina Lustigová z archivu tentokrát vybrala další ukázku komunistické propagandy - obdivný popis toho, jak výborně funguje socialistická rodina. Hovoří spisovatel Jiří Marek.
Američané v Mníšku pod Brdy

V rámci vyprávění o svém nejmilejším kraji - Mníšku pod Brdy - zmínil herec František Kovářík i pěknou historiku svého kolegy Emanuela Fialy.
Jiří Trnka uměl malovat levou i pravou rukou zároveň

Z archivu zahraničního vysílání jsem pro vás vybrala další část původně televizního rozhovoru A. J. Liehma s Janem Werichem a Jiřím Trnkou. Werich na Trnku prozrazuje jednu nevšední vlastnost...
Vztah ke krajanům

Z archivu zahraničního vysílání Martina Lustigová dnes vybrala část rozhovoru s někdejším redaktorem Ivanem Ciklem o tom, jaký je vztah Čechů a Slováků ke krajanům. Dodejme, že rozhovor natočil v roce 1966 Aloiz Valent.
Juľo Horváth o začátcích zahraničního vysílání

Z archivu Radia Praha pro vás Martina Lustigová tentokrát vybrala vzpomínku redaktora Juľo Horvátha na začátky vysílání do zahraničí, jak se připravovalo a jaký na ně byl ohlas.
Rudolf Friml mluvil česky jednou za dva roky

Martina Lustigová pro vás dnes vybrala ukázku rozhovoru se skladatelem a pianistou českého původu Rudolfem Frimlem. Friml se narodil v roce 1879, studoval na konzervatoři, krátce byl posluchačem kompozičního oddělení Antonína Dvořáka. Od roku 1906 žil trvale v USA.
Jiří Trnka o úspěchu svých filmů v zahraničí

Z archivu zahraničního vysílání pro vás Martina Lustigová vybrala další část původně televizního rozhovoru A. J. Liehma s Janem Werichem a Jiřím Trnkou. Zpovídaným je tentokrát výtvarník Trnka, který se zamýšlí nad tím, proč jsou jeho filmy úspěšné v zahraničí.
Nejmilejší kraj podle Pavla Kohouta

Ve svém vyprávění o nejmilejším kraji se spisovatel Pavel Kohout svěřil s touhou mít místo, kam člověk utíká, když mu není dobře, a kde může načerpat nové síly. A jak jeho hledání probíhalo?
Jižní Čechy Zdeňka Štěpánka

Z cyklu Můj nejmilejší kraj pro vás dnes Martina Lustigová vybrala vyprávění herce Zdeňka Štěpánka o jižních Čechách. Na rozdíl od jiných kolegů nesklouzl k laciné propagandě. Naopak je u něj vidět upřímná láska ke kraji, o kterém povídá.
První slovenský hlasatel

Martina Lustigová pro vás dnes vybrala vzpomínku prvního slovenského hlasatele zahraničního vysílání Eugena Nagye na to, jak se vlastně dostal k této práci.
Nad dopisy posluchačů

Dnes se na zahraniční vysílání podíváme z trochu jiné stránky. Domácí vysílání Československého rozhlasu, konkrétně pořad Nad dopisy posluchačů, ukazuje, jak mohla být zneužívána korespondence se zahraničními posluchači. Takto v pořadu hovořila někdejší ředitelka zahraničního vysílání Helena Landovská.
Rusalka v esperantu

Dnes pro vás máme opravdovou lahůdku. Do zahraničí se vysílalo v celé řadě různých jazyků. Jedním z nich bylo i esperanto. A v esperantu byla natočena i Dvořákova Rusalka. Průvodní texty četl Karel Höger. V hlavních rolích účinkovali pěvci Marie Tauberová a Karel Kalaš. Ještě doplním, že v esperantu se dochovaly jen dvě nahrávky. Kromě Rusalky je to opera Car a tesař Gustava Lortzinga.
Jan Werich srovnává život herce v Československu a v USA

Nabízíme vám další část rozhovoru Jana Wericha s A. J. Liehmem z roku 1963. Dnes o tom, jak se daří hercům ve Spojených státech amerických. Všemu předcházela otázka A. J. Liehma, jak se daří Jiřímu Voskovcovi, se kterým se Werich po šesti letech zase setkal...
Hlasatel zahraničního vysílání na dovolené

Už za první republiky navázali redaktoři kontakt se svými posluchači. Vyměňovali si stovky dopisů. Ale historka, kterou před čtyřiceti lety vyprávěl někdejší slovenský hlasatel zahraničního vysílání Eugen Nagy, zní skoro až neuvěřitelně. Posuďte sami.
Spisovatel Jiří Marek o Ostravě

Dnes vám nabízíme další ukázku z rozhlasového cyklu Můj nejmilejší kraj. Spisovatel Jiří Marek hovoří o Ostravě šedesátých let. I on je poplatný režimu, který u nás tehdy vládl. Snad ještě připomenu, že Marek je známý hlavně díky kriminálním povídkám z pražského prostředí.
První vysílání do Afriky

V roce 1960 začal Československý rozhlas vysílat na krátkých vlnách do Afriky. Dnes vám přiblížíme, jak vůbec první vysílání vypadalo.
Louis Armstrong v Praze

Vrátíme se do roku 1965, kdy v Praze koncertoval zpěvák a trumpetista Louis Armstrong. Ani krátký rozhovor nemohl v polovině šedesátých let zůstat bez alespoň drobného ideologického zabarvení. Když se redaktor Armstonga zeptal na jeho umělecké plány, Armstrong prý udiveně odpověděl...
Jak se Jan Werich nedostal do Francie

Dnes vám nabízíme část rozhovoru A. J. Liehma s Janem Werichem z roku 1963. Werich se svěřuje s tím, že by rád odjel do Francie dabovat do angličtiny svou roli ve filmu Až přijde kocour.
Návrat Jurije Gagarina

V dubnu 1961 vyslal Sovětský svaz do vesmíru prvního člověka. Bezesporu šlo o ohromný úspěch sovětské kosmonautiky, která navíc předstihla americkou NASA. První kosmonaut Jurij Gagarin byl po návratu přivítán na moskevském Rudém náměstí. A my vám teď nabízíme ukázku, která dokumentuje, jak dokonale dokázala komunistická propaganda prvního letu člověka do vesmíru využít.
František Kovářík o Mníšku pod Brdy - nostalgie i propaganda

V první polovině 60. let vznikla série pořadů Můj nejmilejší kraj - známé osobnosti vypravovaly o svých oblíbených místech. Mnohdy se ani takovému zdánlivě nepolitickému tématu nevyhnula komunistická propaganda. Je to i příklad povídání herce Františka Kováříka o Mníšku pod Brdy. Kovářík posluchačům vysvětluje, jak radikálně se Mníšek od dřívějších dob proměnil.
Tygří kožich Zdeňky Walló

Redaktoři a hlasatelé zahraničního vysílání brzy navázali se svými posluchači pravidelný kontakt. Vyměňovali si nejen dopisy, ale třeba i dárky. To je také zřejmé ze vzpomínky Františka Kamila Zemana na hlasatelku Zdeňku Walló.
Kdo je autorem slova 'rozhlas'?

Možná vás překvapí, že autorem slova "rozhlas" byl jeden z prvních hlasatelů zahraničního vysílání Richard Durdil. A jak slovo vzniklo? To se dozvíte ze vzpomínky rozhlasového technika Karla Koníčka z roku 1966.
Jak krajané po Mnichovu pomáhali

Dnešní archivní záznam ukazuje, jak silně krajané vnímali pro Československo velmi dramatické období let 1938-39. Krajané se tehdy podle vzpomínek pamětníků snažili svou vlast posilovat k odporu a obraně. Redaktor František Kamil Zeman v roce 1966 vzpomínal, jak krajané prostřednictvím rozhlasu pomáhali například lidem, kteří museli po podpisu Mnichovské dohody odejít ze zabraného pohraničí.
V hlavní roli blatnerfon

V roce 1966 vzpomínal u rozhlasového mikrofonu na své začátky v krátkovlnném vysílání Živan Vodseďálek. A ve svém vyprávění popsal pro nás už skoro nepředstavitelný přístoj.
70 let vysílání Radia Praha

V srpnu si Radio Praha připomene 70. výročí svého vzniku. Proto pro vás Martina Lustigová připravila speciální pořad, který mapuje historii československého (resp. českého) vysílání do zahraničí.
Mírové poselství Karla Čapka

V pondělí jsme vám z našeho rozhlasového archivu nabídli mírové poselství Františka Křižíka. A dnes pokračujeme Pozdravem lidem dobré vůle, který při stejné příležitosti pronesl Karel Čapek. Na Štědrý den roku 1937 oslovil indického básníka Rábindranátha Thákura. Poselství tehdy vysílaly všechny československé stanice.
František Křižík k Albertu Einsteinovi

Radio Praha si připomíná 70. výročí svého vzniku. Pravidelné krátkovlnné vysílání do zahraničí bylo zahájeno 31. srpna 1936. Do našeho vysílání proto budeme pravidelně zařazovat zajímavé ukázky z rozhlasového archivu. Dnes pro vás Martina Lustigová vybrala jednu z nejstarších. Koncem roku 1937, kdy Evropu sužovalo nebezpečí ze strany nedemokratických režimů, odvysílaly všechny domácí stanice Československého rozhlasu Pozdrav lidem dobré vůle. Své mírové poselství pronesl i František Křižík, který se obrátil na Alberta Einsteina.



Zpět