Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
2-12-2020, 00:35 UTC
65 LET RADIA PRAHA
  Návrat k demokracii

Logo Radia Praha na vysílacím rozvrhu z první poloviny 90. let Koncem roku 1989 byly ve střední a východní Evropě smeteny komunistické režimy, vládnoucí čtyři dlouhá desetiletí. Redaktoři Československého rozhlasu ani Pražané u této historické změny nechyběli. Konečně přišla vytoužená demokracie.

Z Československého rozhlasu odešli nejzkompromitovanější pracovníci a agenti Státní bezpečnosti. Radio Praha se postupně navracelo ke svému původnímu poslání - nezaujatě a vyváženě informovat o dění v Československu. Znovu byla zavedena předválečná znělka z Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka. Od počátku 50. let až do roku 1989 tvořilo znělku Radia Praha komunistická píseň "Kupředu levá".

Od 1. dubna do 7. května 1990 se Radio Praha odmlčelo. Pokračovalo pouze vysílání pro krajany v češtině a slovenštině a Interprogram. Důvodem této pauzy bylo nevyjasněné postavení vysílání do zahraničí a programová, personální a technická redukce. Již před tím bylo zrušeno vysílání v arabštině, italštině a portugalštině pro Latinskou Ameriku. Z osmi vysílacích jazyků zbylo pět: čeština/slovenština, angličtina, němčina, francouzština a španělština. Byly redukovány tzv. ústřední redakce, které byly symbolem "jediného správného názoru". Došlo k výraznému omezení programu a propuštění zaměstnanců. Ze zhruba 360 pracovníků Radia Praha v roce 1989 jich o čtyři roky později zbylo něco přes padesát.

Na jaře 1990 byla také odstavena řada vysílačů a snížen jejich výkon. Do té doby byly v provozu čtyři krátkovlnné vysílače o výkonu 250 kW, sedm vysílačů o výkonu 100 kW a dva středovlnné vysílače s celkovým výkonem 500 kW. Po znovuobnovení vysílání v květnu 1990 Radio Praha využívalo jen dva krátkovlnné vysílače o výkonu 250 kW v Rimavské Sobotě a dva krátkovlnné vysílače o výkonu 100 kW v Litomyšli. Po rozdělení Československa v roce 1992 připadlo vysílací středisko Rimavská Sobota Slovensku a vysílací středisko Litomyšl České republice. Radio Praha výkonnějších vysílačů v Rimavské Sobotě používalo až do roku 1995, kdy je z finančních důvodů opustilo. Od té doby využívá pouze vysílače v Litomyšli. Středovlnné vysílače na frekvenci 1287 kHz přestaly pro Radio Praha pracovat v roce 1990. Tuto frekvenci nadále využívá Svobodná Evropa.

Redukce se dotkla i Interprogramu. Od roku 1990 se vysílal pouze v angličtině, němčině a francouzštině a v roce 1992 toto vysílání zaniklo. V roce 1992 také došlo k definitivnímu zániku ústředních redakcí. Vysílání do zahraničí přestalo pokrývat mezinárodní zpravodajství a soustředí se výhradně na dění v České republice.

V roce 1992 se na základě nového zákona stal Československý rozhlas veřejnoprávní institucí. Na jeho politickou nezávislost dohlíží Rada Českého rozhlasu, volená parlamentem a nikoli státní a stranické orgány, jako tomu bylo dříve. Od roku 1993, kdy došlo k rozdělení Československa a tím i Československého rozhlasu, je vysílání do zahraničí samostatným vysílacím okruhem Českého rozhlasu.

Vysílací rozvrh Radia Praha s novým logem, používaným od roku 1996 Zajímavý je vývoj názvu Radio Praha, který je v této publikaci zaměňován s pojmem zahraniční vysílání. Je nutné odlišit administrativní označení uvnitř Československého rozhlasu a označení v rovině programové, tedy jak se název stanice používal ve vysílání. Před válkou se stanice hlásila jako "krátkovlnná československá stanice Praha" nebo různé varianty tohoto sousloví ve spojení s identifikační značkou vysílače OLR. Po válce se k identifikaci používalo v různých jazycích různého označení: Stanice Praha; Tady Praha - Československo; Hovoří Praha, Československý rozhlas - vysílání pro Afriku apod.

Spojení Radio Praha se objevilo koncem 50. let v DX hlídkách a začalo se používat ve styku s posluchači, hlavně v souvislosti s Kluby posluchačů Radia Praha. Od 60. let se název Radio Praha vyskoval na vysílacích rozvrzích, QSL lístcích a dalších tištěných materiálech. K identifikaci se označení Radio Praha začalo používat jen v některých jazycích. V 70. letech bylo užívání názvu Radio Praha posíleno vznikem Interprogramu Radio Praha. Plošně se toto označení ustálilo až v 90. letech (počátkem 90. let se krátce používalo názvu Radio Czechoslovakia International). Pokud jde o administrativní označení uvnitř Československého rozhlasu, před válkou se užíval název "krátkovlnné oddělení", po válce "krátkovlnné vysílání", od 50. let se používá označení "zahraniční vysílání", zkratkou ZV. Až v roce 1996 při novém označování stanic Českého rozhlasu se spojení "Radio Praha" stalo zároveň pojmem identifikačním i administrativním. Oficiální označení zní Český rozhlas 7 - Radio Praha. Ve vysílání se užívá spojení Radio Praha - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí.

Rozdílný je způsob financování. Zatímco provoz Českého rozhlasu je hrazen z koncesionářských poplatků, vysílání do zahraničí je financováno ze státní dotace. V období 1993-1996 plynula tato dotace do Českého rozhlasu prostřednictvím Úřadu vlády České republiky, od roku 1997 prostřednictvím ministerstva zahraničí. V roce 1994 byl vyhlášen konkurs na provozování vysílání do zahraničí. Jeho vítězem se nikoli překvapivě stal Český rozhlas. Základním existenčním dokumentem Radia Praha je dohoda mezi Českým rozhlasem a ministerstvem zahraničí, v níž jsou stanoveny rozsah a forma vysílání a finanční krytí. Náklady na provoz vysílání do zahraničí klesly z 90 milionů korun v roce 1993 na 45 milionů korun v roce 1997. V roce 1997 se uvažovalo o další redukci. Vysílání na krátkých vlnách mělo být zrušeno s výjimkou pořadů v češtině a angličtině, v ostatních jazycích mělo být provozováno pouze na internetu. Tento trend se naštěstí podařilo zvrátit. V roce 2000 byl rozpočet zvýšen na 62 miliony korun (1,5 milionu USD) a mohlo být zahájeno vysílání v ruštině.


Zpět na obsah