65 LET RADIA PRAHA
|
| |
Místo úvodu
Pětašedesát let v životě rozhlasové stanice je
dlouhá doba. Poměřováno
životem člověka představuje čtyři generace. A protože člověk rychle
zapomíná, jsou pětašedesátiny Radia Praha dobrou příležitostí připomenout
si, jak šla doba. Byla pestrá. Jsou období, na která můžeme být hrdí, za
jiná je nám stydno. Ale takové byly dějiny.
Přestože by se zdálo, že díky archivům bude rekonstrukce historie Radia
Praha snadná, nebylo tomu tak. Archivy jsou neúplné a neutříděné a řadu
faktů se podařilo doložit jen díky osobnímu svědectví. Zvláštní dík patří
pamětníkům předválečného krátkovlnného vysílání - Boženě Danešové-Trojanové,
žijící v Praze, Heleně Kronské-Stepanové, žijící v Německu a Ivanu
Jelínkovi, žijícímu ve Velké Británii, kteří nám poskytli vzácná svědectví.
Stejně tak bych chtěl poděkovat všem současným i bývalým kolegům z Radia
Praha i z Českého rozhlasu, kteří k rekonstrukci místy již zapomenuté
historie přispěli.
Říká se, že je užitečné znát minulost, abychom věděli, kam směřujeme. Z
minulosti lze usoudit, že Radio Praha je nezničitelné. Přestálo všechny
historické karamboly a funguje dál. Jeho ambicí není být globálním zdrojem
informací o všem a pro všechny. Bude malou stanicí, vypovídající o tom, co
se v české politice, ekonomice a kultuře děje. Bude "hlasem České republiky"
ve světě a to je důležité. Je užitečné mít takové rádio, které vám nabídne
zprávy z Prahy třeba v Americe. A stačí k tomu tak málo - rozhlasový
přijímač ! Technologie poslechu se jistě změní, ale své posluchače si rádio
jako médium vždycky najde. Jsem pevně přesvědčen o tom, že své posluchače si
najde i Radio Praha.
Praha, podzim 2001 |
|
|
Miroslav Krupička
|
|
ředitel Radia Praha |
|
|
| | |
|