Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
16-1-2021, 04:59 UTC
Projekty

Otto Wichterle

 Autor:
Otto Wichterle se narodil 27. října 1913 v Prostějově. Byl českým vynálezcem a chemikem; je považován za zakladatele makromolekulární chemie. Proslulý je svým vynálezem měkkých kontaktních čoček, z jeho dalších 150 vynálezů jsou známy umělé polyamidové vlákno - silon a hydrogel.
Po maturitě v roce 1931 se zapsal ke studiu chemie na Fakultě chemicko-technologického inženýrství v Praze. Studium zakončil doktorátem v roce 1936; pak zůstal na fakultě jako asistent, pouze však do uzavření českých vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939.
Poté získal zaměstnání ve výzkumném ústavu Baťových závodů ve Zlíně. Od roku 1940 zde vedl výzkumnou skupinu zabývající se polyamidy. V roce 1941 stál na pokraji převratného objevu pružného vlákna; výzkum však nedokončil protože chtěl zabránit tomu, aby objev padl do rukou nacistů. Jeho výroba pod obchodním názvem Silon tak začala až o desetiletí později. Do ústavu se vrátil až v roce 1945, kdy začal také přednášet organickou chemii. V roce 1949 byl Wichterle jmenován nejdříve asistentem a pak profesorem a vedoucím oddělení technologie plastických materiálů, které založil.
Prvním impulsem k Wichterleho práci na objevu měkkých kontaktních čoček byl jeho náhodný rozhovor ve vlaku po cestě z Olomouce do Prahy roku 1952. Spolucestující četl odborný článek o možnostech chirurgické náhrady oka. Wichterle si uvědomil, že problém by šlo vyřešit sestrojením čočky z hydrofilního polymeru. První prototyp se mu podařilo vyrobit a sám vyzkoušet roku 1957. Tyto čočky měly drsný povrch a v oku pálily, nicméně Wichterle si na vlastní oči ověřil, že čočky je možné použít pro korekci zraku.
Roku 1958 se stal Wichterle obětí politické čistky; komunisté ve vedení VŠCHT jej vyloučili z fakulty protože nebyl členem KSČ stejně jako jeho nejlepší studenti. Výzkum kontaktních čoček na VŠCHT byl oficiálně ukončen. Laboratoř vysokomolekulárních látek byla přejmenována na Ústav makromolekulární chemie a Wichterle se stal jejím ředitelem. Ani zde však nesměl ve výzkumu kontaktních čoček pokračovat, proto jej začal provádět ve své domácí laboratoři.
V roce 1961 stál Wichterle u vzniku nové metody adiabatické polymerizace kaprolaktamu která byla později využívána k průmyslovému zhotovování odlitků.
Pokrok v technologii výroby kontaktních čoček zaznamenal v roce 1961 kdy s pomocí primitivních prvků, mj. stavebnice Merkur a dynama z jízdního kola realizoval metodu odstředivého lití. To umožnilo vyrábět jednak kvalitnější čočky, jednak i jejich produkci v malých sériích - počátkem roku 1962 jich vyrobil na pět tisíc.
Jeho rozkol s vládnoucí garniturou byl dovršen po invazi vojsk armád Varšavské smlouvy r. 1968 kdy připojil svůj podpis pod petici 2000 slov a při vystoupení v národním shromáždění kritizoval politiku vedení KSČ. Za to byl zbaven místa ředitele Ústavu makromolekulární chemie, nadále směl v ústavu pracovat jen jako řadový vědec.
V roce 1990 byl Wichterle rehabilitován a následně zvolen prezidentem ČSAV. Tuto funkci zastával až do rozdělení Čekoslovenska v roce 1993. V tomto roce byl jeho jménem pojmenován asteroid Wichterle. Zemřel 18. srpna 1998.

Související články:
  Článek Článek
  Události Události
  Zprávy Zprávy
  Čeští vědci stále více spoléhají na patentovou ochranu Panorama
  Rozhlas už od svých počátků přispíval k popularizaci vědy Dokumenty Českého rozhlasu
Všechny související články