Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
25-1-2021, 07:45 UTC
Projekty
 Autor:


Havárie v černobylské jaderné elektrárně
26. dubna 1986 v 1.23.49 moskevského času došlo k havárii ve čtvrtém bloku černobylské jaderné eklektrárny. Nehoda byla jednou z nejvážnějších v celé historii jaderného průmyslu. Bylo zničeno jádro reaktoru i bepečnostní systémy a většina konstrukcí nesoucích jádro byla poškozena.
Reaktor začal uvolňovat radioaktivitu do okolí a přilehlá oblast byla kontainována aktivními úlomky jádra a kusy palivových tyčí, grafitu a konstrukčních systémů. První dávky naměřené v okolí zničeného bloku 4 a v oblasti elektrárny byly odstrašující. V blízkosti bloku 4 dosáhlo gamma záření hodnot 2000 R za hodinu. V reaktoru překročily hodnoty 5000 R za hodinu. V průběhu havárie sovětská vláda oficiálně informovala pouze o 31 obětech.
Radioaktivní částice se rozšířily ve větším množství po celé Evropě a v menším po celé severní polokouli, včetně Kanady a Spojených států. Kremlin se snažil téměř tři dny tuto nehodu před světem zatajit. 30. dubna moskevský list Pravda prolomil sovětské mlčení a informoval o havárii v Černobylu. Sovětská vláda požádala v tajnosti Švédsko, západní Německo a Británii o radu, jak uhasit stále hořící grafitové palivo v jádru reaktoru. 12 dní trvalo hašení ohně a pomocí helikoptér bylo do reaktoru shozeno 10 000 tun písku, olova, jílu a boru. Z jádra se do ovzduší uvolnilo na 150 miliónů jednotek curie radioaktivity. Piloti zemřeli na ozáření a helikoptéry se staly tak radioaktivní, že musely být zanechány spolu s další kontaminovanou technikou v Zóně. Zbytkem nouzového chladícího systému byla hnána voda, kterí pomáhala alespoň částečně ochlazovat jádro.
Tisíce lidí se účastnilo těchto prací a později budování sarkofágu. Lidé, kteří odstraňovaly bezprostřední následky havárie se nazývali likvidátoři; byli to často armádní branci nebo vojáci ve věku od 18 do 30, kteří neměli na výběr a měli často jen nedostatečné ochranné oblečení.