Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
18-1-2021, 11:32 UTC
Projekty
 Autor:


Černobyl a Československo - média a dezinformace
Několik případů předávkování jodovými preparáty, poruchy spánku a koncentrace a další emoční reakce jako nejistota a úzkost. Takové byly bezprostřední následky naprosté neinformovanosti obyvatel a zlehčování dopadu Černobylské nehody. Podle odborníků naštěstí k akutnímu ohrožení zdraví obyvatel v důsledku radiace nedošlo.
Jedním z hlavních úkolů vládní havarijní komise bylo "usměrňování publicity o měření a vyhodnocování radiace na území ČSSR". Toto "usměrňování" může být interpretováno jako zatajování nebo přinejmenším pozastavování informací.
Česká tisková kancelář (ČTK), která byla kontrolovaná ústředním výborem Komunistické strany, vydala první zprávu večer 28. dubna (touto dobou byl již radioaktivní mrak mimo území Československa), tato zpráva byla vysílána v noci v televizi a rozhlase, v tisku se objevila následující den, 29. dubna.
29. dubna, 1986, Svobodné Slovo
viz. obrázek: Havárie reaktoru


Zpráva o nehodě přišla ze Sovětského svazu se 48 hodinovým zpožděním a to až když švédská vláda začala vyšetřovat odkud pochází zvýšená radioaktivita naměřená na území Švédska.
Ve zprávě ČTK vláda ČSSR uvedla, že na území Československa je prováděno kontinuální měření a žádné zvýšení radioaktivity nebylo zjištěno. Po tomto prohlášení nastalo informační vakuum. V dalším prohlášení z 5. května vláda přiznala pouze mírné zvýšení radioaktivity. Dokonce bylo odvysíláno, že původně "neexistující radiace" již klesá.
1. května, pět dní po nehodě, se uskutečnila první schůze vládní havarijní komise, která přijala opatření na úseku zemědělství a výživy, zahraničního obchodu,ministerstva vnitra, dopravy a zdravotnictví, a konečně na úseku informací, kde bylo hlavním úkolem předejít davové psychóze. Sdělovací prostředky proto popisovaly situaci "jako nijak dramatickou" a informovaly o "buržoazní antisovětské a antisocialistické hysterii", především ze strany Rakouska a NSR.
Domněnku, že opravdu o nic nejde a nic vážného se nestalo, měly podpořit tradičně masové oslavy 1. máje a závod Míru odstartovaný v Kyjevě. V televizi vystoupil sovětský expert Velichov s ujištěním, že černobylská nehoda je ve srovnání s jadernou válkou jen nevýznamným incidentem. Jeho slova byla podkreslena záběry z Ukrjiny, kde místní obyvatelé pracující v kolchozech klidně pojídali kontaminované plodiny přímo na poli. To mělo československé občany uklidnit, ti však přesto propadali panice a stěžovali si na nedostatek a zpoždění podávaných informací.
8. května, tedy 10 dní po nehodě, promluvila ve vysílání Československého rozhlasu vrchní hygienička. Přiznala, že "naměřené hodnoty jsou sice vyšší než bývá obvyklý stav" a v rozporu s první zprávou připustila, že "v prvních dnech bylo zaznamenáno zvýšení radioaktivních látek". Doktorka Zusková uvedla, že "předpokládá, že lidé budou zachovávat všechny zásady osobní hygieny, včetně umývání ovoce a zeleniny před požitím". Své vystoupení ukončila slovy "občané nám musí věřit". Nicméně občané vládě příliš nedůvěřovali, a sháněli informace, kde se dalo, především v západních médiích, ale také polských či maďarských.
Politické orgány problémy před lidmi zastíraly nebo je bagatelizovaly. Dokonce rušili vysílání s užitečnými informacemi, pokud přicházelo ze západu. V případě letáků ('Radioaktivní zamoření je nadále nebezpečné'), které se objevily v jižních Čechách a byly distribuovány rakouskými občany, orgány neváhaly tyto aktivisty rakouských Greenpeace zadržet a letáky zničit.