• 19.3.2024

    Koaliční poslanci dnes na mimořádné schůzi Sněmovny navrhnou usnesení zahrnující základní bezpečnostní principy. V pořadu Ptám se já na webu Seznam Zprávy to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Usnesení podle něj nebude nijak ideologické, nebude se vymezovat vůči opozičnímu hnutí ANO.

    Jednání nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Požadavek na svolání schůze vznesl v pondělí předseda Pirátů Ivan Bartoš kvůli tomu, že Babiš v neděli žádal v e-mailu od svých spolupracovníků informace o Lipavském včetně toho, zda má děti. Korespondence se dostala na veřejnost.

    Podle ministra je vhodné, aby vláda dala jednotně a razantně najevo, že jí záleží na bezpečnosti země. "To jsou základní věci, které nás spojují. Spojují to, o co by nám mělo jít v této bezprecedentně složité situaci, když dva roky na evropském kontinentu probíhá největší vojenský konflikt," řekl.

  • 19.3.2024

    Horská služba varuje na hřebenech Krkonoš před zledovatělým terénem. Na webu upozorňuje na ledovku a náledí a turistům doporučuje mít zimní protiskluzovou výbavu, nesmeky, popřípadě mačky. V lavinových lokalitách nejvyšších českých hor nadále platí první, nejmírnější stupeň lavinového nebezpečí z pěti. Na hřebenech Krkonoš je 90 až 120 centimetrů sněhu.

    Od začátku roku se ze Sněžky na zledovatělém terénu zřítilo několik turistů. Na konci ledna po pádu ze Sněžky zemřeli dva Poláci. V únoru z Jubilejní cesty spadla česká turistka, nic se jí nestalo. Koncem února se z řetězové cesty ze Sněžky zřítil na polskou stranu hory do kotle Lomničky další turista, utrpěl zranění, do nemocnice ho přepravil vrtulník.

    U hřebenové Luční boudy v nadmořské výšce 1415 metrů bylo ráno minus 11 stupňů Celsia, skoro jasno a okolo jednoho metru sněhu, uvedla na webu Horská služba (HS). V pondělí začala pravidelná jarní odstávka kabinové lanovky na Sněžku. Do 26. dubna pojede jen o víkendech a také na Velký pátek 29. března a Velikonoční pondělí 1. dubna.

  • 19.3.2024

    Zhruba tři pětiny sociálních pracovnic a pracovníků z nízkoprahových zařízení a z terénu si musí kvůli nízkému příjmu přivydělávat jinde. Zjistila to ve své anketě Česká asociace streetwork (ČAS). Dotazovala se 185 pracovnic a pracovníků při příležitosti Světového dne sociální práce, který připadá na 19. března. Podle Informačního systému o průměrném výdělku loni v prvním pololetí tři čtvrtiny pracovníků v sociálních službách v neziskových či jiných organizacích pobíraly méně než 34.651 korun hrubého, ve veřejné sféře to bylo méně než 35.769 Kč.

    "Setkáváme se s konkrétními důsledky toho, jak je tato profese v České republice podfinancovaná. V souvislosti s následky pandemie, ekonomické recese i zhoršujícím se duševním zdravím dětí i dospělých přitom potřebnost a význam sociálních pracovníků roste,“ uvedla ředitelka ČAS Martina Zikmundová.

    Tři pětiny sociálních pracovníků a pracovnic mají vysokou školu a další téměř pětina má vyšší odborné vzdělání. Musejí se navíc v práci ještě dále vzdělávat. Podle ČAS jde o jednu z nejhůře placených profesí vysokoškoláků. Za ohrožení oboru respondentky a respondenti považují právě nízké mzdy, nejisté financování, nedostatek kvalifikovaných sil, vyhoření, ale také nezájem politiků o řešení. Někteří poukazovali i na to, že lidé nemají o náplni práce přesnou představu či ji často vnímají negativně.

  • 19.3.2024

    Kybernetické útoky nejsou v současnosti ojedinělými činy ve virtuálním prostoru, ale představují součást hybridních kampaní autoritativních režimů s cílem destabilizovat demokratické země či důvěru občanů v demokratické instituce. V úvodu dvoudenní konference Prague Cyber Security Conference (PSCC) v Praze to dnes řekl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. Prezident Petr Pavel označil kyberbezpečnost za nedílnou součást našich životů.

    Akce pořádaná v konferenčním sále České národní banky se bude dnes a ve středu zabývat problematikou sítí páté generace, ochranou podmořských kabelů před kybernetickými hrozbami a cizím narušením, kybernetickým válčením či navyšováním společné odolnosti v kyberprostoru.

    Bezpečnostní situace je dnes podle Kintra pod vlivem všech hrozeb bezprecedentní a nepředvídatelná. "Kybernetické útoky dnes nejsou nějakými ojedinělými činy v nějaké technickém prostoru. Autoritativní režimy je využívají jako součást svých hybridních kampaní k tomu, aby destabilizovaly demokracie, oslabily důvěru občanů v demokratické instituce či volební systémy," řekl.

  • 19.3.2024

    Záložník Tomáš Souček byl potřetí v kariéře zvolen nejlepším českým fotbalistou roku. Devětadvacetiletý reprezentační kapitán v tradiční anketě Fotbalové asociace ČR suverénně porazil druhého Ladislava Krejčího z pražské Sparty a třetího klubového spoluhráče z West Hamu Vladimíra Coufala. nejlepší fotbalistkou se premiérově stala Klára Cahynová ze Sevilly.

    Mezi trenéry již počtvrté zvítězil slávistický kouč Jindřich Trpišovský před Martinem Svědíkem ze Slovácka a Jaroslavem Šilhavým, který po listopadovém postupu na mistrovství Evropy skončil u reprezentace. Výsledky 59. ročníku ankety asociace slavnostně vyhlásila v Praze.

  • 19.3.2024

    Zajistit zvolenému prezidentovi zázemí na dobu mezi volbami a nástupem do úřadu má novela o Kanceláři prezidenta republiky (KPR), kterou ve středu projedná vláda. Předpis by KPR uložil zajišťovat obstarávání záležitostí spojených s přípravou zvoleného prezidenta republiky na výkon úřadu a jeho veřejnou činností.

    Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) v materiálu upozornil na to, že už dvakrát nastala situace, kdy byl zvolený nový prezident, zatímco dosluhující hlava státu ještě zastávala svůj úřad. Bylo to v roce 2013, kdy ve volbách 26. ledna zvítězil Miloš Zeman, funkční období tehdejšího prezidenta Václava Klause pak skončilo 7. března. Totéž se opakovalo loni, kdy byl 28. ledna zvolen Petr Pavel, na Hradě byl nicméně až do 8. března Zeman.

    Pravomoci zvoleného prezidenta jsou v takové chvíli omezené, nebo spíše téměř žádné, stojí v návrhu. Zvolená hlava státu také nemá k dispozici žádné peníze, které by mohla v přechodném období příprav na převzetí úřadu použít. Loni situaci pomohl vyřešit úřad vlády, který Pavlovi na základě jeho žádosti poskytl bezplatně k využívání Hrzánský palác na pražských Hradčanech. Pavel tam pořádal schůzky, porady či tiskové konference.

  • 18.3.2024

    Polojasno až jasno. Nejvyšší teploty 8 až 12 °C, na severovýchodě kolem 7 °C.

  • 18.3.2024

    Vědci z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR datovali další tři pravěké kresby z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou staré 5200 až 6500 let. Na stěnách jeskyně je nyní prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí Správy jeskyní České republiky Pavel Gejdoš. Dotyčné abstraktní kresby vědci nalezli před časem ve staré Kateřinské jeskyni. "Všechny tři mají zjištěné stáří v rozmezí 5200 až 6500 let. Celkem je tedy na stěnách jeskyně prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb a počet pravděpodobně není konečný," uvedl Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.

    Právě v Kateřinské jeskyni je i nejstarší kresba v ČR, které je 7000 let. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek, v Hlavním dómu jeskyně. V jeskyni také pokračoval archeologický výzkum vedený odborníky z Univerzity Palackého v Olomouci, který přinesl další objevy. Doplnily se nálezy pravěkých a středových střepů z roku 2022, vědci nalezli i velké kovové pláty s vyraženými otvory po mincích, což upřesnilo rozsah činnosti středověké penězokazecké dílny. Nalezli i několik kamenných pravěkých nástrojů, kromě jiného šipku se světlého skandinávského rohovce. Největším překvapením byl nález dvou kamenných destiček s rytinou připomínající procesí chetitských bohů. "

  • 18.3.2024

    V Česku v únoru zemřel člověk nakažený černým kašlem. Byl ve věku 55 až 64 let, uvedl Státní zdravotní ústav ve své pravidelné zprávě. Mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veronika Krejčí ČTK řekla, že šlo o muže z hradeckého kraje, který zemřel 10. února a měl i další vážná onemocnění. Onemocnění černým kašlem nebylo bezprostřední příčinou jeho úmrtí, uvedla. Jedno úmrtí na černý kašel evidoval SZÚ i loni, předtím v roce 2014. V obou případech šlo o seniory. Od začátku roku eviduje 3101 případů této nemoci. Jen za minulý týden se touto nemocí nakazilo 827 lidí. Proti předchozím letům jí výrazně přibylo, letošní počty jsou nejvyšší za posledních 60 let. V letech 1984 až 2004 nemoci v ČR nikdo nepodlehl, od roku 2004 evidují lékaři podle SZÚ čtyři úmrtí neočkovaných kojenců, v roce 2014 zemřel senior. Třetinu nakažených černých kašlem podle ústavu tvoří mladiství mezi 15 a 19 lety. To může podle odborníků souviset se změnou očkovací látky od roku 2007. Má méně nežádoucích účinků po očkování, ale vytváří méně trvalou imunitu. Lékaři nyní řeší nárůst počtu i dalších nemocí, proti kterým se lidé povinně očkují a v ČR se vyskytovaly jen sporadicky nebo jejich počet ubýval. Na začátku března SZÚ informoval o úmrtí dvaaosmdesátiletého muže na záškrt, které bylo první za 55 let.

  • 18.3.2024

    Bazilika sv. Praxedy v Římě nese nově označení Cyrilometodějská stezka – Kulturní stezka Rady Evropy. Stalo se tak po dvou letech od podepsání memoranda o spolupráci mezi touto bazilikou a sdružením Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje, řekla ČTK zástupkyně sdružení Martina Janochová. Trasy Cyrilometodějské stezky odkazují na kulturní kořeny Slovanů spojené s příchodem soluňských bratří, svatých Cyrila a Metoděje, na Velkou Moravu. Sdružení, které se zabývá rozvojem stezky, má členy z devíti zemí. "Podle všeobecně přijatého mínění je bazilika s přilehlým klášterem místem, kde s největší pravděpodobností soluňští bratři pobývali, když byli v Římě. Navíc, v blízké bazilice Santa Maria Maggiore byla schválena slovanská liturgie. V papežské bazilice sv. Klimenta nedaleko proslulého Kolosea se zase nachází hrob sv. Cyrila. Uvedené tři baziliky patří k místům, které by nejen ctitelé cyrilometodějského odkazu, ale i návštěvníci krásného a historického města Řím, neměli minout," uvedl náměstek hejtmana Zlínského kraje Lubomír Traub (ODS), který je také předsedou sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje. Označení vyjednával se zástupci sdružení a Zlínského kraje také český velvyslanec ve Vatikánu Václav Kolaja.

Pages