Zprávy

Dodávka 20.000 vakcín proti černému kašli z Kanady se k lékařům podle ministerstva zdravotnictví dostane během několika dní. Ve skladu je dnes převezmou distributoři. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Praktických lékařů je v ČR téměř 6000. Někteří na sociálních sítích uvádějí, že evidují zvýšený zájem o očkování.

Od začátku letošního roku ho podstoupilo přes 45.000 dospělých, loni to bylo necelých 24.000 za celý rok. Nově objednat si v současné době mohou lékaři, kromě praktických také gynekologové, pouze pro těhotné, k dispozici mají asi 4000 vakcín. Podle odborných doporučení by se měli přednostně očkovat i další dospělí, kteří přicházejí do styku s novorozenci. Ti nejsou proti černému kašli plně očkovaní.

Vychází kniha Spiknutí, v níž novináři Luboš Procházka a Radim Panenka popisují okolnosti pobytu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) po sněmovních volbách v roce 2021. Dnešního slavnostního uvedení knihy s podtitulem "Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR" se v pražském Arcibiskupském paláci zúčastní kromě dalších hostů i exprezident Zeman a kardinál Dominik Duka.

Kniha popisuje "hru lékařů, médií, politiků a veřejných osobností", kteří si podle autorů přáli, aby Zeman nemohl pokračovat ve funkci prezidenta. Kromě exprezidenta v ní tehdejší události líčí Zemanovi blízcí, spolupracovníci a další aktéři. Obsahuje svědectví i lékařské a právní dokumenty.

Mluvčí ÚVN Jitka Zinke na dotaz ČTK už dříve uvedla, že nemocnice už vše podstatné sdělila v tiskových zprávách, které jsou veřejně přístupné na jejím webu. Více se nebude ke knize vyjadřovat. Procházka dodal, že ani končící ředitel ÚVN Miroslav Zavoral do uzávěrky knihy na žádné dotazy nereagoval. Zeman byl v ÚVN na podzim 2021 celkem 48 dní, zpočátku na klinice intenzivní medicíny.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je podle pověřeného ředitele Jakuba Velíka připraven přijímat a prověřovat podněty lékáren, které upozorňují na to, že je distributoři znevýhodňují při dodávkách léků. Řekl to na dnešní tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví (MZd). Podle zástupců MZd k řešení problému stačí dostatečně vymáhat stávající legislativu, není potřeba její změna. S tím ale podle předsedy Grémia majitelů lékáren Marka Hampela lékárny nesouhlasí.

Do lékového zákona by se podle poslance Jana Kuchaře (STAN) měl vrátit takzvaný chráněný distribuční kanál. Distributoři léků by museli mít zásoby takových medikamentů v množství, aby mohly lékárny zásobit do dvou dnů od obdržení objednávky. Od letošního ledna platí, že u vybraných léků musí distributor i výrobce držet až měsíční zásobu, neplatí ale pro všechny léky, jen pro ty s omezenou dostupností. Podle Válka v době, kdy chráněný distribuční kanál součástí zákona byl, situaci s výpadky léků nezlepšil. Návrh má naopak podporu mezi majiteli menších nezávislých lékáren. Tvrdí, že jsou znevýhodňováni v dodávkách léků.

Česko má nasmlouváno 180.000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, na zajištění dalších 300.000 kusů pracuje. Napsal to dnes český premiér Petr Fiala (ODS) v příspěvku v britském listu Financial Times (FT) zveřejněném během jeho návštěvy Spojených států. Evropa musí nejen podporovat Ukrajinu prostřednictvím podobných iniciativ, ale také posílit vlastní obranu, uvedl také Fiala.

Ukrajina v posledních měsících naléhavě žádá evropské partnery o dodávky dělostřeleckých granátů, které jí po více než dvou letech ruské agrese docházejí, a obává se o svou obranyschopnost při očekávané letní ruské ofenzivě. Evropská unie však kvůli omezeným výrobním kapacitám není schopna dodržet své dřívější sliby. Fiala proto na únorovém unijním summitu představil iniciativu na nákup munic v zemích mimo EU. Prezident Petr Pavel minulý týden řekl, že Česko už identifikovalo přes milion kusů munice, které by bylo možné v mimounijních státech pro Ukrajinu zakoupit.

Fiala dnes uvedl, že na 180.000 dělostřeleckých granátů má již Česko smlouvu. Doručeny na ukrajinskou frontu budou podle něho v nejbližších měsících. "Situace na Ukrajině je kritická... Dochází jim munice, což znamená, že jsou denně nuceni k těžkým rozhodnutím. Kvůli tomu je pro ně extrémně těžké udržet linie - stejné linie, které budou rozhodovat o bezpečnosti a budoucnosti celé Evropy," napsal Fiala.