• 28.3.2024

    Za "naprostý nesmysl" označil ruský prezident Vladimir Putin varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. Při středečním setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml, Putin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než dva roky vede válku. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí. O válce na Ukrajině Putin prohlásil, že Rusko "jen chrání lidi na svých historických územích".

    Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky letounů F-16, od nichž si Kyjev slibuje zajištění kontroly ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů má dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.

  • 28.3.2024

    Na Hradě se dnes uskuteční schůzka prezidenta Petra Pavla se zástupci vlády a opozičního hnutí ANO nad návrhem důchodové reformy. Vládní koalice počítá se zvyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí, se zavedením minimálního důchodu ve výši 20 procent průměrné mzdy či s dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Opozice část záměrů i podobu opatření kritizuje a odmítá, a to hlavně zvyšování věku či nižší nové penze. Politici ANO už uvedli, že by po převzetí vlády některé kroky zrušili. Hlava státu chce přispět k nalezení shody.

    Výdaje na důchody postupně rostou. Tvoří teď asi třetinu celkových výdajů státu. Systém důchodového pojištění skončil loni v deficitu 72,8 miliardy korun. Podle propočtů by beze změn v nastavení schodek v polovině století činil kolem pěti procent HDP, v dnešních cenách tedy asi 350 miliard korun.

  • 28.3.2024

    V Česku by příští rok mohla začít platit pravidla pro integrační sociální podniky, které by připravovaly znevýhodněné pracovníky na nástup do běžné práce. Stát by jim za to poskytoval příspěvky. Vyhradit by se pro ně mohla i část veřejných zakázek. Návrh zákona schválila vláda a k posouzení ho dostane Parlament. Po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

    "Pokud se integračnímu sociálnímu podniku podaří po roce, po dvou umístit člověka na pracovní trh a pokud se tam udrží déle než šest či 12 měsíců, dostane integrační podnik zpětně bonus," uvedl Jurečka. Podle navrhovaného zákona by integrační sociální podnik měl mít aspoň 30 procent znevýhodněných zaměstnanců. Zaměstnávat by měl lidi bez vzdělání, vyššího věku, azylanty, pečující o nemohoucí blízké, dlužníky v exekucích, dlouhodobě nezaměstnané, mladé po škole, handicapované, osoby bez přístřeší, po odchodu z dětského domova či po propuštění z vězení, a to nejspíš nejvýše dva roky.

  • 28.3.2024

    Česká republika dostane z Modernizačního fondu EU dalších téměř 73 miliard korun na investice do energetiky či dopravy. Stát peníze využije na financování obnovitelných zdrojů, modernizaci teplárenství nebo ekologizaci veřejné dopravy. Dnes o tom informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Dotace pro Česko nyní schválila Evropská investiční banka s Evropskou komisí. Dosud tak ČR z fondu získala 267 miliard korun. Novinkou jsou peníze pro ekologizaci veřejné dopravy, půjde o 22,4 miliardy korun.

    Modernizační fond zřídila Evropská komise, má přispět k rychlejšímu odklonu od spalování uhlí a ke snížení emisí skleníkových plynů. Jde o peníze z EU získané prodejem emisních povolenek. Česko by mělo mít díky vysokým cenám povolenek v Modernizačním fondu do roku 2030 k dispozici až 500 miliard korun.

  • 28.3.2024

    Otužilecká rodina Filipa Jíchy staršího z Kladna je první v Česku, jejíž členové plavali za oběma polárními kruhy. Vody Antarktidy pokořili před měsícem. Plavání za severním polárním kruhem u souostroví Špicberky zvládli v květnu 2022. Jejich výkon teď v Pelhřimově ocenila Agentura Dobrý den spravující české rekordy.

    S odstupem měsíce zavzpomínal Jícha na Antarktidu jako na mimořádný kout světa, do kterého je náročné se vůbec dostat. Těžká pro něj byla zejména tisícikilometrová plavba lodí z Argentiny, kterou musel přestát se silnou mořskou nemocí. Samotné plavání ale pro něj bylo náročnější na severní polokouli. On, jeho syn a manželka tam plavali ve vodě o teplotě jeden až dva stupně pod nulou, když venkovní teplota klesala k minus 16 stupňům Celsia. Podmínky u Antarktidy, kde byla teplota i mírně nad nulou, tak pro ně byly komfortní.

  • 28.3.2024

    Krátký film Ztracennosti české režisérky a herečky Anety Kernové se bude v květnu promítat na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes ve Francii. Film nebude soutěžní, představí se v sekci short film corner a bude se promítat opakovaně. Tématem černobílého filmu Ztracennosti je podle jeho tvůrkyně hledání spokojenosti, dosažení pomyslného úspěchu i užívání si života. Hlavní hrdina se noří do svého podvědomí, pátrá v něm po smyslu svého života a hledá příčiny své nespokojenosti.

    Snímek vznikl v rámci soutěžního filmového festivalu 48 Hour Film Project, kdy mají týmy pouhé dva dny na vytvoření filmu na zadané téma se stopáží od čtyř do sedmi minut. Kernová společně s filmovou produkcí More is More loni vyhrála hlavní cenu a se snímkem reprezentovala Česko na mezinárodním festivalu Filmapalooza v Lisabonu. Tam ji pořadatelé v konkurenci 440 snímků vybrali k projekci v Cannes.

  • 28.3.2024

    Na státních památkách dnes začíná hlavní turistická sezona. Tradiční termín otevření památek se letos z 1. dubna posunul kvůli Velikonocům. Oproti loňsku se na většině státních památek zdraží vstupné, návštěvníky čekají nově otevřené prostory a prohlídkové trasy. Kromě hradů a zámků, které spravuje stát, otevřou také soukromé památky.

    Další nové instalace budou součástí projektu Po stopách šlechtických rodů, který se letos zaměří na Habsburky. NPÚ chce představit, jak Habsburkové bydleli v Čechách a na Moravě od 18. do 20. století, jak přizpůsobovali sídla svému vkusu a zálibám. Hlavními habsburskými objekty budou zámky Konopiště, Ploskovice a Zákupy. Projekt doprovodí také výstavy a přednášky.

    Zájem o hrady a zámky v ČR se v loňském roce zvýšil, navštívilo je 4,2 milionu lidí, což je meziročně asi o půl milionu více. Čísla však stále nedosahují roku 2019, kdy státní hrady a zámky navštívilo přes pět milionů lidí.

  • 28.3.2024

    Dnes je Zelený čtvrtek. Podle křesťanské tradice v tento den Ježíš Kristus naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat. S večerem přichází velikonoční triduum, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky.

    Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Přívlastek zelený dostal zřejmě zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag - zelený čtvrtek. Je také dnem odpuštění, kdy kající se hříšníci bývali přijímáni zpět mezi věřící. Tito kajícníci byli připodobňováni k suchým větvím, které se pokáním opět zazelenaly. I to je jeden z možných výkladů názvu Zelený čtvrtek.

    Tradicí je na Zelený čtvrtek jíst především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách. Oblíbené jsou také kopřivy. Nikdo se také na Zelený čtvrtek nemá hádat, ani si nic půjčovat, aby se mu vyhýbaly hádky a neměl nouzi o peníze. Se Zeleným čtvrtkem je neodmyslitelně spojena i tradice, podle které zvony odlétají do Říma a jsou nahrazovány řehtačkami. Znovu se zvony rozezní na Bílou sobotu.

  • 27.3.2024

    Oblačno až polojasno, během dne od západu zataženo a přeháňky, ojediněle bouřky, v polohách nad 1100 m postupně srážky sněhové. Večer kromě východu území ustávání srážek a ubývání oblačnosti. Nejvyšší teploty 13 až 17 °C, na západě Čech kolem 11 °C.

  • 27.3.2024

    Vláda rozšířila národní sankční seznam související s ruskou invazí na Ukrajinu o dvě fyzické a jednu právnickou osobu, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci. Ta mohla potenciálně mít závažný dopad na bezpečnost ČR a Evropské unie, řekl Fiala. Medvedčuk podle Fialy řídil řadu vlivových sítí z Ruské federace a je osobně napojený na ruského prezidenta Vladimira Putina. "V Česku využívá společnost Voice of Europe, která je tou právnickou osobou na sankčním seznamu," uvedl. Na těchto aktivitách se podílí i Marčevskij, doplnil. Činnost skupiny podle Fialy sahá za hranice ČR a dokládá dlouhodobou snahu Ruska ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

Pages