Zprávy

Jaké je to být správcem jedné z nejnavštěvovanějších památek v zemi, popisuje ve vzpomínkové knize Noci a dny na Karlštejně bývalý dlouholetý kastelán Jaromír Kubů. Na Karlštejně strávil i s rodinou 31 let, tedy víc času než král Karel IV., který gotický hrad kdysi založil. V knize se dělí se čtenáři nejen o zajímavosti z každodenního provozu památky, ale také o zákulisní informace nebo setkání s významnými osobnostmi.

Mezi kmotrami knihy byla mimo jiné zpěvačka Helena Vondráčková. Řekla, že je s Karlštejnem spojena téměř pupeční šňůrou, mimo jiné kvůli známé písni Karla Svobody z filmu Noc na Karlštejně. "Když ji zpívám na koncertech, tak lidé okamžitě reagují a zpívají ji se mnou," uvedla. Na nádvoří hradu navíc Vondráčková často vystupovala s koncertním programem.

K tomu, aby své zážitky z působení na hradě, převedl na papír, přiměla dlouholetého kastelána manželka Waldemara Matušky Olga. Líbily se jí totiž jeho postřehy ze setkání s Američany, které si Kubů zapisoval při návštěvě Floridy. Účastníkům křtu po telefonu vzkázala, že Matuška Karlštejn miloval, a proto také vzal roli ve známém filmu Zdeňka Podskalského.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) chystá protestní akce kvůli novele zákoníku práce. Uspořádat je chce v době projednávání změn pracovního kodexu ve Sněmovně. Chce tak přesvědčit poslance, aby část ustanovení nepodpořili. Shodla se na tom rada odborové centrály. Novinářům to po skončení jednání řekl předák ČMKOS Josef Středula. Odborům vadí prodloužení zkušební lhůty či zkrácení výpovědní lhůty. Odmítají také rušení zaručené mzdy ve firmách, s nímž zákoník počítá od příštího roku.

ČMKOS je s 31 svazy a asi 270.000 členy největší odborová centrála v zemi. Její rada reagovala také na víkendové výroky člena výkonné rady ODS a exministra životního prostředí někdejší Nečasovy vlády Pavla Drobila. Ten na kongresu občanských demokratů v Ostravě mluvil o nefungujícím pracovním trhu a zákoníku práce, který označil za bolševický. Uvedl, že odbory "nejsou partner, ale nepřítel, kterému velmi vyhovuje aktuální šílený stav, kdy pánem na pracovišti a ve firmě není ten, kdo zajišťuje a dává práci". "Budeme žádat po panu premiérovi na jednání předsednictva tripartity, aby se od těchto slov distancoval a dal najevo, že sociální dialog je pro tuto vládu důležitý," uvedl Středula.

Prezident Petr Pavel si dnes při prohlídce společnosti TON v Bystřici pod Hostýnem, kterou zahájil svou dvoudenní návštěvu Zlínského kraje, vyzkoušel ruční ohýbání nábytku. Spolu se dvěma pracovníky továrny a nezbytnými nástroji ohýbal dřevěné opěradlo židle 014, která se vyrábí 160 let.

"Mě by to bavilo," zhodnotil práci s bukovým dřevem Pavel. Připustil však, že zhotovení opěradla pod jeho rukama bylo pomalejší, než je obvyklé. "Možná z toho bude i židle," doplnil prezident. Výrobce ohýbaného nábytku TON je známý zachováním jedinečných starých výrobních postupů. V poslední době je však kombinuje s moderními technologiemi. Tradice firmy sahá do roku 1861, kdy v Bystřici pod Hostýnem vybudoval se svými syny továrnu truhlář, vynálezce a návrhář nábytku Michael Thonet.

Na Krajský úřadě ve Zlíně prezidenta přivítá hejtman Radim Holiš (ANO). Setká se rovněž s krajskými zastupiteli a starosty obcí s rozšířenou působností. Odpoledne Pavel navštíví firmu Vasky ve Lhotě na Zlínsku, která vyrábí obuv. Poté přejede do rožnovského skanzenu. Večer bude v horském středisku Pustevny v Beskydech debatovat se starosty.

Cisterciácká klášterní krajina Vyšší Brod dostala ocenění Evropské dědictví. Je to poprvé, kdy tuto cenu získala pamětihodnost v jižních Čechách. Evropská komise ji zařadila do mezinárodní sítě Cisterscapes, což je spolupráce 17 cisterciáckých klášterních krajin z pěti evropských zemí - Česka, Německa, Rakouska, Polska a Slovinska. ČTK o tom informovala Marta Krejčíčková, předsedkyně spolku „Cisterciácké krajiny“ a koordinátorka projektu za region cisterciácké klášterní krajiny Vyšší Brod a místní akční skupiny Rozkvět. Do této mezinárodní spolupráce se zapojily čtyři regiony v České republice, a to cisterciácké klášterní krajiny Vyšší Brod, Žďár nad Sázavou, Plasy a Velehrad. Na nich odborníci dokumentují, jak cisterciácký řád krajinu obhospodařoval a co v ní vybudoval, například rybniční soustavy nebo ovocné sady. Z informací a dat čerpají různé tiskové materiály, které slouží ke vzdělávání, a mobilní aplikace, která turistům v dané lokalitě představí historii, vliv a vývoj řádu. Hlavními cíli je podpořit cestovní ruch v těchto lokalitách a představit oblasti i místním. „Jednou ze společných aktivit je dálková turistická stezka 'Cesta cisterciáků' o délce 6400 km, která ve třech hlavních liniích propojuje všechna klášterní místa sítě Cisterscapes napříč Evropou. A postupně budeme budovat návštěvnická centra v místech zastavení," řekla Krejčíčková.