• 28.3.2024

    Zástupci koalice i opozice se dnes s prezidentem Petrem Pavlem shodli, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnu prodlužovat. Debata se dále povede nad způsobem výpočtu. Pavel to oznámil po dnešním jednání s vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a zástupci ANO Alenou Schillerovou, Karlem Havlíčkem a Alešem Juchelkou na Pražském hradě.

    Pavel chce v podobných debatách o důchodové reformě s vládou i opozicí pokračovat, další jednání se uskuteční v pondělí 22. dubna. Hovořit budou například o předčasných odchodech do důchodu u náročných profesí, všechny strany si podle Pavla vzájemně dodají podklady.

    Pavel se stejně jako opozice domnívá, že je potřeba se dívat na problematiku důchodové reformy komplexněji. Návrh ministerstva práce pokrývá její část, míní.

  • 28.3.2024

    Sněmovní zahraniční výbor doporučil schválit beze změn koaliční návrh na zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí. Podpořilo jej dnes 11 ze 14 přítomných členů výboru. Případné úpravy návrhu by mohly vzejít z jednání koalice s opozicí. Podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy by dojednávané změny parametrů měly směřovat pouze k tomu, aby hlasování poštou a jeho výsledky nemohly být zpochybněny.

    "Hlavním cílem je zajistit, aby volby nebyly zpochybňovány. Snažíme se najít parametry, které by mohly vést k větší důvěře. Jsme relativně blízko," uvedl Benda. Konkrétnější být nechtěl. Úpravy by podle něj mohly být předloženy při jednání sněmovního ústavně-právního výboru, který se volební novelou ještě bude zabývat.

    Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Úvodní lednové projednávání návrhu Sněmovnou trvalo šest dní kvůli obstrukcím opozice, podle níž hlasování poštou nezaručuje dodržení ústavních požadavků na tajnost a osobní hlasování, což vládní tábor odmítal.

  • 28.3.2024

    Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Dnes to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem. Členové sítě podle Varšavy chtěli uspořádat v EU proruské iniciativy a mediální kampaně s cílem prosazovat oficiální ruskou zahraniční politiku.

  • 28.3.2024

    Opoziční hnutí ANO vyzvalo vládu, aby alespoň rámcově zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Na dnešní tiskové konferenci stínové vlády to řekl její předseda Karel Havlíček. Kabinet ve středu schválil další příspěvek do iniciativy na podporu země napadené Ruskem, jeho výši však premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo 20 zemí.

    Ministerstvo zahraničí ve středu uvedlo, že počet dělostřelecké munice, která má Ukrajině pomoci, není konečný. Původně plán počítal s nákupem 800.000 dělostřeleckých granátů. Podle vyjádření ministra Jana Lipavského (Piráti) pro agenturu Bloomberg by mohlo být množství dodané munice téměř dvojnásobné.

    Stínová vláda ANO podle Havlíčka nijak nerozporuje plán na nákup munice pro Ukrajinu, zásadně se ale ohrazuje proti způsobu, kterým to kabinet dělá. "Nesouhlasíme s postupem vlády, která o investicích do této aktivity rozhodla v utajeném režimu, přestože se jedná o veřejné prostředky," poznamenal Havlíček. Fialova vláda podle něj navíc původně deklarovala, že do iniciativy nebude Česko investovat ze svého rozpočtu a jeho úloha bude organizační.

  • 28.3.2024

    Poblíž pražského Václavského náměstí dnes kolem poledne vzplanula lepenka na střeše, oznámili pražští hasiči na sociální síti X. Hustý kouř byl vidět zdaleka. Podle prvotních informací hoří na stavbě, řekla ČTK mluvčí pražských hasičů Kateřina Suchánská.

    Kouř stoupá z prostoru za budovou na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice, zjistil na místě zpravodaj ČTK. "Jedná se o požár lepenky na novostavbě o rozloze deset krát 15 metrů, v tuto chvíli není možné ustavit žebřík, zásah probíhá vnitřkem budovy v dýchací technice," uvedli hasiči před 12:30. Jindřišská ulice je uzavřená pro dopravu, neprojedou ani tramvaje.

  • 28.3.2024

    Za zlepšením odhadu hrubého domácího produktu (HDP) v závěru loňského roku stály vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice. Základem hospodářského oživení, které údaje potvrzují, ale je rostoucí spotřeba domácností, shodují se analytici v hodnocení dnešních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici revidovali data o vývoji ekonomiky směrem vzhůru, když ve čtvrtém čtvrtletí HDP meziročně vzrostl o 0,2 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta.

    "Zpřesněná data pro loňské čtvrté čtvrtletí hlásí lepší než původně reportovaný vývoj vládní spotřeby a výdajů na hrubou tvorbu fixního kapitálu," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek nicméně upozornil, že ani zlepšení odhadu HDP nevrátilo českou ekonomiku na úroveň před pandemií covidu-19, HDP za ní zaostává zhruba o jedno procento.

    Nová data podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše potvrdila, že česká ekonomika začíná ožívat, a to díky spotřebě domácností. "Dnešní zpřesněné odhady potvrdily již známou věc - spotřeba českých domácností po dvou letech 'temna' opět nabírá dech. Hlavním důvodem je opětovný růst reálných příjmů českých domácností," uvedl. Podle něj by díky oživené spotřebě domácností mohl letos HDP vzrůst o 1,4 procenta.

  • 28.3.2024

    Za "naprostý nesmysl" označil ruský prezident Vladimir Putin varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. Při středečním setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml, Putin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než dva roky vede válku. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí. O válce na Ukrajině Putin prohlásil, že Rusko "jen chrání lidi na svých historických územích".

    Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky letounů F-16, od nichž si Kyjev slibuje zajištění kontroly ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů má dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.

  • 28.3.2024

    Na Hradě se dnes uskuteční schůzka prezidenta Petra Pavla se zástupci vlády a opozičního hnutí ANO nad návrhem důchodové reformy. Vládní koalice počítá se zvyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí, se zavedením minimálního důchodu ve výši 20 procent průměrné mzdy či s dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Opozice část záměrů i podobu opatření kritizuje a odmítá, a to hlavně zvyšování věku či nižší nové penze. Politici ANO už uvedli, že by po převzetí vlády některé kroky zrušili. Hlava státu chce přispět k nalezení shody.

    Výdaje na důchody postupně rostou. Tvoří teď asi třetinu celkových výdajů státu. Systém důchodového pojištění skončil loni v deficitu 72,8 miliardy korun. Podle propočtů by beze změn v nastavení schodek v polovině století činil kolem pěti procent HDP, v dnešních cenách tedy asi 350 miliard korun.

  • 28.3.2024

    V Česku by příští rok mohla začít platit pravidla pro integrační sociální podniky, které by připravovaly znevýhodněné pracovníky na nástup do běžné práce. Stát by jim za to poskytoval příspěvky. Vyhradit by se pro ně mohla i část veřejných zakázek. Návrh zákona schválila vláda a k posouzení ho dostane Parlament. Po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

    "Pokud se integračnímu sociálnímu podniku podaří po roce, po dvou umístit člověka na pracovní trh a pokud se tam udrží déle než šest či 12 měsíců, dostane integrační podnik zpětně bonus," uvedl Jurečka. Podle navrhovaného zákona by integrační sociální podnik měl mít aspoň 30 procent znevýhodněných zaměstnanců. Zaměstnávat by měl lidi bez vzdělání, vyššího věku, azylanty, pečující o nemohoucí blízké, dlužníky v exekucích, dlouhodobě nezaměstnané, mladé po škole, handicapované, osoby bez přístřeší, po odchodu z dětského domova či po propuštění z vězení, a to nejspíš nejvýše dva roky.

  • 28.3.2024

    Česká republika dostane z Modernizačního fondu EU dalších téměř 73 miliard korun na investice do energetiky či dopravy. Stát peníze využije na financování obnovitelných zdrojů, modernizaci teplárenství nebo ekologizaci veřejné dopravy. Dnes o tom informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Dotace pro Česko nyní schválila Evropská investiční banka s Evropskou komisí. Dosud tak ČR z fondu získala 267 miliard korun. Novinkou jsou peníze pro ekologizaci veřejné dopravy, půjde o 22,4 miliardy korun.

    Modernizační fond zřídila Evropská komise, má přispět k rychlejšímu odklonu od spalování uhlí a ke snížení emisí skleníkových plynů. Jde o peníze z EU získané prodejem emisních povolenek. Česko by mělo mít díky vysokým cenám povolenek v Modernizačním fondu do roku 2030 k dispozici až 500 miliard korun.

Pages