Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
22-9-2019, 19:04 UTC
 
Back to Easter Homepage

Předvelikonoční půst

Předvelikonoční půst trval čtyřicet dní podle Ježíšova příkladu, který se na poušti postil čtyřicet nocí a končí v noci z Bílé soboty na Boží hod velikonoční. Půst závisí na datu velikonoc a začíná vždy ve středu, nejdříve však před osmým únorem a nejpozději před čtrnáctým březnem. Této středě se říkalo Popeleční středa, ale lidově byla též středou Škaredou, Černou či Bláznivou.

O Popeleční středě se v katolických kostelech udílí věřícím popelec, což je svěcený popel, který se podle starodávné tradice získává spálením větviček, většinou kočiček, které byly vysvěceny předcházející rok na Květnou neděli. Popelem, který je prastarým starozákonním symbolem pokáním a pokory, kněz dělá věřícím na čele znamení kříže. Muži po udělení popelce většinou spěchali z kostela rovnou do hospody, aby ho tam spláchly sklenicí piva nebo něčeho tvrdšího.

V dřívějších dobách byl půst velmi přísný. Nejedlo se maso, sýry, vejce, nepilo mléko, nemastilo se máslem ani sádlem, používalo se jen rostlinného oleje, nekouřilo se, nepil se alkohol, nešňupal se tabák. Jedlo se jen jednou denně, a to jen zelenina a ovoce. Později se půst zmírnil - jedli se různé polévky jako fazolová, čočková, zelná, kyselá, kmínová. Kromě polévek se podávala prostá bezmasá jídla jako vdolky, prosná kaše, knedlíky s povidly, brambory s mlékem nebo jen chléb s kyselým zelím. Naši předci si asi velmi dobře uvědomovali, že když se v zimě tolik nepohybují a nepracují na poli, nemohou jíst tolik jako přes rok. Půst byl tedy velmi prospěšný a možná by mohl být zajímavý i dnes pro nás, kteří se zajímáme o nejrůznější diety. Staré přísloví říká "Půst ještě nikoho neumořil".

Půstu ovšem předcházel čas hojnosti, ve kterém se konaly tradiční zabijačky a vepřové hody a čas masopustu, kdy po ulicích a vesnicích chodily průvody masek či maškar. Tento rej měl mnoho příznivců, ale i kritiků, zvláště z řad světských a řeholních kněží. Nejčastější a nejoblíbenější bývaly masky zvířat - medvěda, kozla, psa, ovce, berana, vepře, koně nebo slepice. Některé maškary měly předem určeno, co mají dělat, například medvědi strašili malé děti.

Za hlučného zpěvu, pokřikování a tancování chodil maškarní průvod od domu k domu. U každého byli účastníci průvodu pohoštěni nějakým jídlem a hlavně pitím. Celá maškaráda končila v hospodě, kde se v pití, jídle a veselení pokračovalo často až do rána. Tato tradice veselých masopustních rejů se uchovala především na Moravě, ale i v Čechách dnes nachází toto veselení spoustu příznivců.

| Zpět na hlavní stránku |