Po rozpadu bipolárního uspořádání světa, které trvalo téměř celé půlstoletí,
se NATO ocitlo v nové pozici bez jednoznačně definovatelného nepřítele.
Bezpečnost v 90. letech 20. století měla být založena na dialogu a
spolupráci při zachování schopnosti kolektivní obrany. Důvod k existenci
Aliance již nespočíval na hrozbě ze strany jiných států, ale jiných
činitelů, např. polovojenských skupin a teroristických organizací. Nebezpečí
války a rozsáhlých vojenských operací bylo výrazně sníženo. Strategické
plánování aliance se tedy obrátilo směrem ke krizovému řízení a mírotvorným
akcím. Na římském summitu se vedoucí představitelé NATO shodli na snížení
závislosti na jaderných zbraních a podstatnému zmenšení ozbrojených sil a
snížení jejich připravenosti k boji. U zbývajících aktivních jednotek měla
být výrazně zvýšena mobilita, flexibilita a adaptabilita pro různé situace.
Zároveň mělo být při budoucích operacích více využíváno vícenárodních
jednotek. Značná pozornost byla na tomto summitu věnována operacím v bývalé
Jugoslávii a roli NATO v mírových misích OSN.
Nejvyšší představitelé členských zemí v Římě také schválili ustavení nového
rámce pro spolupráci a partnerství se zeměmi střední a východní Evropy. Za
tímto účelem byla založena Severoatlantická rada pro spolupráci (NACC).
V roce 1994 NACC nahradila Rada Euro-Atlantického partnerství (EAPC). Během
bruselské schůzky byl přijat širší a podrobnější program Partnerství pro mír
určený pro země střední a východní Evropy, které měly zájem spolupracovat s
NATO a účastnit se mnohonárodních operací. Účast v programu Partnerství pro
mír je zcela zásadní pro všechny země, které se v budoucnu chtějí stát členy
aliance.
Během madridského summitu byla zahájena jednání o členství s Českou
republikou, Maďarskem a Polskem. Bylo rovněž dosaženo pokroku v budování
partnerských vztahů s Ruskem a iniciována jednání s Ukrajinou. Prohloubil se
dialog mezi středomořskými zeměmi a bylo dosaženo výrazného pokroku v
budování evropského pilíře v rámci NATO nazvaného Evropská bezpečnostní
obraná iniciativa (ESDI).
ESDI je stále živý projekt, jehož cílem je posílit a rozšířit evropský pilíř
aliance, jehož účelem je umožnit evropským státům reagovat na evropské
problémy a potřeby nezávisle a zároveň převzít větší část zodpovědnosti než
dříve. Převzetím větší zodpovědnosti za vlastní bezpečnost evropské země
vytváří silnější a vyrovnanější transatlantické vazby, které v důsledku
posílí celou alianci.
Rozvoj projektu ESDI v rámci NATO je klíčovou součástí modernizace aliance a
jejího politického vojenského přizpůsobení novým bezpečnostním podmínkám.
Lze očekávat, že na summitu v Praze proběhnou další diskuze na toto téma.
V rámci oslav 50. výročí založení NATO ve Washingtonu rok před koncem
tisíciletí byla k členství přizvána Česká republika, Maďarsko a Polsko.
|
RealAudio (16kb/s)
