Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
17-11-2018, 13:28 UTC
Krátké vlny
  Jsou vaše oči unavené od sledování obrazovky počítače? Zapněte si rádio! Chceme Vám nabídnout alternativní a přitom tradiční médium: Na krátkých vlnách můžete slyšet nejen naši stanici, ale i další, které zatím na Internetu nenajdete. Krátké vlny mají u posluchačů mezinárodních stanic největší ohlas, bez ohledu na rozvoj vysílání prostřednictvím družic nebo Internetu.

Co jsou krátké vlny? / Jaký přijímač je potřeba? / Pro jaký přijímač se rozhodnout?
Je potřeba zvláštní anténa? / Jakou zvolit frekvenci? / Jak nás slyšíte?



Co jsou krátké vlny?

Radiové vlny jsou druhem elektromagnetického záření, stejně jako například světlo. Pro rozhlasové vysílání se používají frekvence od stovek kilohertzů až po stovky gigahertzů. Toto široké spektrum frekvencí se dělí do pásem. Nejnižší frekvenci mají dlouhé vlny, následují střední vlny, krátké vlny, velmi krátké vlny, atd. Dlouhé a střední vlny se používají pro vysílání na vzdálenost do několika stovek kilometrů (večer a v noci je dosah větší). Velmi krátké vlny a ještě vyšší frekvence poskytují velmi kvalitní příjem, ale jejich dosah není o mnoho větší než přímá viditelnost od vysílače (kolem 100km).

Krátké vlny jsou výjimečné nikoli délkou vlny, ale způsobem šíření a dosahem. Vlny směřující od Země se totiž částečně lomí a odrážejí od ionosféry a vracejí se zpět k zemskému povrchu. Je tak možné přenášet signál na velkou vzdálenost. Nevýhodou tohoto způsobu šíření je, že vlastnosti ionosféry, a tím i použitelná frekvence a kvalita signálu, se v průběhu roku, v několikaletých cyklech sluneční aktivity i během dne neustále mění.

Pro rozhlasové vysílání se na krátkých vlnách používají různá pásma označená podle frekvence nebo častěji vlnové délky (čím je frekvence vyšší, tím je vlnová délka kratší):


Wavelength (in meters)Frequency (in megahertz)
49m6 MHz
41m7 MHz
31m9 MHz
25m11 MHz
22m13 MHz
19m15 MHz
16m17 MHz
13m21 MHz
11m26 MHz






Jaký přijímač je potřeba?

Analogové přijímače

Existují dva hlavní druhy přijímačů v závislosti na způsobu ladění: analogové a digitální. Nevýhodou analogových přijímačů je nepohodlné ladění. Přijímač se plynule ladí otočným regulátorem. Má sice většinou stupnici, podle které lze naladěnou frekvenci odhadnout, ale odečtení bývá nepřesné.

Analogový přijímač by měl mít krátké vlny rozdělené na jednotlivá pásma nebo alespoň skupiny pásem. Pokud je jedna stupnice společná pro mnoho KV pásem, jsou stanice na stupnici velmi blízko sebe a špatně se ladí.

Přijímače s digitálním laděním

Digitální přijímač má obvykle displej, na kterém se zobrazuje frekvence. Ta se nastavuje na číslicové klávesnici, nebo se skokově zvyšuje a snižuje pomocí tlačítek nebo otočného regulátoru. Frekvence různých stanic si zpravidla můžete uložit do pamětí. Ladění je proto snadné, rychlé a přesné.

Pro jaký přijímač se rozhodnout?

Z hlediska komfortu doporučujeme přijímač s digitálním laděním. Pokud jde o kvalitu příjmu, rozhodují dvě základní vlastnosti: citlivost a selektivita (schopnost odladit blízké stanice). Způsob ladění není pro kvalitu příjmu jednoznačně určující.

Běžné přijímače jsou finančně dostupné a vyplatí se investovat do známé značky. Přijímač by rozhodně měl mít možnost přijímat všechna pásma uvedená v tabulce nahoře. Zejména si ověřte přítomnost pásem 11m (26MHz) a 13m (21MHz), která se díky příznivému vývoji podmínek šíření budou v několika příštích letech stále více používat.


Je potřeba zvláštní anténa?

Běžné přijímače mají obvykle zabudovanou vlastní teleskopickou anténu. Tato anténa by měla ve většině případů stačit. Vnější anténa může příjem značně zlepšit, například pokud je přijímač umístěn v budově s železobetonovou konstrukcí. Zkuste však nejdřív přijímač přemístit (nejlépe k oknu ve směru očekávaného příjmu).

Nejjednodušší (a většinou plně postačující) externí anténu získáte tak, že k anténnímu vstupu přijímače připojíte několik metrů vodiče (drátu). Pokud přijímač nemá zvláštní konektor pro anténu, jednoduše omotejte konec izolovaného vodiče v několika závitech kolem teleskopické antény přijímače.

Druhý konec zavěste vně budovy na nějaký, pokud možno nevodivý, předmět. S délkou antény můžete experimentovat. Delší anténa nemusí vždy znamenat lepší příjem. Do přijímače se totiž delší anténou dostává silnější rušení od okolních stanic (také od domácích spotřebičů, průmyslových zařízení apod.). Může se tak stát, že váš přijímač sice přijímá mnoho stanic, ale jeho vstupní obvod je přetížen a ztrácí schopnost oddělit jednotlivé signály.





Vysílací frekvence

Frekvence se u krátkých vln udává megahertzech (milionech Hertzů - zkratka MHz) nebo častěji v kilohertzech (kHz, tisíce Hertzů). Například 11600 kHz odpovídá 11,6 MHz.

Rozhlasové stanice obvykle na požádání zasílají rozvrhy časů a frekvencí svého vysílání poštou nebo je dávají k dispozici na Internetu. Vysílací rozvrh Radia Praha najdete zde.


Proč stanice svoje frekvence pravidelně mění?

Není to proto, aby zmátly své posluchače. Hlavním důvodem jsou neustálé změny podmínek šíření. Frekvence vhodné pro vysílání do nějaké oblasti v zimním období jsou v létě slyšet hůře nebo nejsou slyšet vůbec (a naopak). Podobné změny nastávají při střídání dne a noci nebo během jedenáctiletého cyklu sluneční aktivity.

Většina stanic, včetně Radia Praha, má proto zvláštní rozvrh pro zimní období, které začíná koncem října, a pro letní období od konce března. Některé stanice střídají frekvence i čtyřikrát do roka. Dalším důvodem změn může být snaha vyhnout se rušení od ostatních stanic, ke kterému často dochází.


Jakou zvolit frekvenci?

Volba frekvence záleží nejen na ročním období, ale i na denní době. Velmi zjednodušeně se dá říci, že ve večerních a nočních hodinách se dobře šíří nízké frekvence a přes den frekvence vysoké. V létě se tento rozdíl projevuje méně. Značný vliv mají také geomagnetické a ionosférické poruchy, které mohou příjem na několik hodin nebo i dnů zhoršit nebo úplně znemožnit.




Jak nás slyšíte?

Náš stručný úvod do problematiky krátkovlnného vysílání by nebyl úplný bez informace o tom, že většina krátkovlnných stanic vítá zprávy o kvalitě příjmu. Jak jsme již řekli, kvalita krátkovlnného příjmu není tak stálá jako na ostatních rozhlasových pásmech a ani nejlepší vědecké předpovědi šíření krátkých vln nemohou být zcela přesné.

Pokud naší stanici napíšete datum a čas Vašeho poslechu zároveň s tím, na jaké frekvenci jste Radio Praha naladili, a jaká byla kvalita příjmu, budou Vám vděčni naši kolegové, kteří plánují vysílací kmitočty a sledují jejich efektivnost. Kromě toho dostanete poštou QSL lístek, potvrzující, že jste naši stanici zachytili. QSL lístky nebo pohlednice jsou předmětem sběratelského zájmu a používají se od počátku rozhlasového vysílání jako oficiální potvrzení příjmu nebo radioamatérského spojení.