Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
19-9-2019, 23:25 UTC
Sametový rozvod - 10 let poté
  Československo v datech

Tomáš Garrigue Masaryk 30.5.1918 zástupci českých a slovenských organizací v čele s T.G. Masarykem v USA podepsali Pittsburskou dohodu o vzniku společného státu Čechů a Slováků

3.9.1918 Spojené státy americké uznávají Československou národní radu jako de facto československou vládu

28.10.1918 po jednání Československé národní rady a Národního výboru v Ženevě vyhlášen nezávislý československý stát

14.11.1918 první zasedání Národního shromáždění, na němž byla vyhlášena Československá republika a Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prezidentem, silná opozice ze strany německé a maďarské menšiny, území nově vzniklé republiky neobsahuje jen české země a Slovensko, ale také Podkarpatskou Ukrajinu, která se po 2. světové válce stává součástí Sovětského svazu

29.2.1920 Národní shromáždění přijalo ústavu, podle níž je nový stát demokratickou republikou v čele s prezidentem s prvky spíše centrálního než federálního řízení

Mnichovská dohoda 29.9.1938 Hitler, Chamberlain, Mussolini a Daladier podepisují Mnichovskou dohodu, na základě níž je postoupeno československé území, obývané převážně Němci, Německu

6.10.1938 vytvořena slovenská autonomní vláda v čele s Jozefem Tisem

14.3.1939 vyhlášena nezávislá Slovenská republika, de facto nacistický loutkový stát

15.3.1939 německé jednotky obsazují Čechy a Moravu, vznik protektorátu Čechy a Morava

Osvobození Prahy 5.4.1945 v osvobozených Košicích je vyhlášen tzv. Košický vládní program Národní fronty Čechů a Slováků, v němž je možné spatřovat prvky poválečné komunistické orientace státu

8.5.1945 německá armáda na českém území kapitulovala

Komunistická propaganda 16.5.1945 prezident Edvard Beneš se vrací z britského exilu

24.10.1945 Československo zakládajícím státem OSN

25.2.1948 tzv. Vítězný únor, vládní krize, způsobená demisí nekomunistických ministrů, končí upevněním pozic KSČ, konec demokratického vývoje v zemi

Srpen 1968 21.8.1968 na československé území vstupují vojska Varšavské smlouvy, začíná potlačování politických a sociálních reforem, které přineslo Pražské jaro

27.10.1968 Národní shromáždění přijímá ústavní zákon o československé federaci, který definuje Československo jako federaci dvou rovnoprávných států - České socialistické republiky a slovenské socialistické republiky

17. listopadu 1989 17.11.1989 týden po pádu Berlínské zdi policejní složky v Praze brutálně potlačují studentskou demonstraci, jejíž účastníci volají po občanských svobodách a politických reformách, na podporu studentů se začíná manifestovat i na jiných místech Československa, komunistický režim se rychle hroutí

28.12.1989 hlavní protagonista Pražského jara Alexander Dubček je zvolen předsedou Federálního shromáždění

Václav Havel se stává prezidentem Československa 29.12.1989 Václav Havel je zvolen prezidentem Československa

8.-9.6.1990 první demokratické volby po více než 40 letech, v České republice vítězí Občanské forum (sdružení demokratických sil), na Slovensku Verejnost proti násilí

5.-6.6.1992 volby do Federálního shromáždění a do České a Slovenské národní rady, v České republice vítězí Občanská demokratická strana Václava Klause, na Slovensku vítězí Hnutí za demokratické Slovensko v čele s Vladimírem Mečiarem

8.6.1992 začínají koaliční rozhovory mezi ODS a HZDS, brzy je jasné, že nebudou schopny se dohodnout na federální vládě, následují jednání o dělení federace

Vladimír Mečiar 20.7.1992 prezident Václav Havel, který je ostře proti rozdělení Československa, rezignuje

25.11.1992 Federální shromáždění schvaluje ústavní zákon o zániku federálního státu o půlnoci 31.12 1992

1.1.1993 vznikají dva nezávislé státy: Česká republika a Slovenská republika