Jakub Husník

Jakub Husník se narodil 29. března 1837 ve Vejprnicích, pocházel z deseti dětí lesníka na panství lobkovickém a později konopišťském. Studoval piaristické gymnázium v Praze, později malířskou akademii, kde se setkal s Karlem Klíčem, pozdějším vynálezce hlubotisku. Husník studoval rovněž malířství v Antverpách.

V kostelech v Kolovratech a Karlovicích namaloval v roce 1861 obrazy na oltáře. V roce 1863 byl jmenován učitelem kreslení na reálném gymnáziu v Táboře, kde rovněž učil těsnopis. Podílel se i na výzdobě ambitů v Klokotech u Tábora. Ústup daguerrotypie v 60. letech 19. století a zavedení tzv. mokrého procesu ve fotografii sledoval Husník velmi pozorně. V roce 1863 přišel s prvním vynálezem - dvoutónovými fotografiemi.

Husník opakoval všechny pokusy prováděné předtím Pontonem, Talbotem, Poitevinem a dalšími s dvojchromanem draselným za působení světla. Zdokonalil způsob reprodukování fotografických obrazů - fotolitografii. Husník postupně vylepšil svůj vynález, takže byl schopen docílit i 1000 otisků. Ve stejné době se stejným problémem, a to úspěšně, zabýval i mnichovský dvorní fotograf J. Albert. Po uveřejnění informace o Husníkovi v příloze časopisu Photographische Mitteilungen nedala odezva na sebe dlouho čekat.

V lednu 1869 podepsal Husník s J. Albertem smlouvu o přenechání želatinofotolitografie k libovolnému užití za pětiprocentní zisk získaný prodejem podle Husníkova způsobu nad 20 000 zlatých rakouské měny. Husník se rozhodl velmi správně - vybavené tiskárně J. Alberta nebyl počtem ani kvalitou reprodukcí schopen konkurovat. Smlouva však na delší čas zabránila poznat pravého vynálezce, jelikož se Husník zavázal zachovat o vynálezu mlčení. Ve světě se proto mluvilo o albertotypii.

Až při soudním procesu A. Markla, který vydal v roce 1870 příručku, v níž byl popsán způsob reprodukování Albertovou metodou, vyšel najevo i Husníkův podíl na vynálezu. Uznal jej i německý tisk. V roce 1873 se Husník i s rodinou ocitl ve Vídni. Pracoval ve státní tiskárně, kde s pomocí K. Klíče zaváděl tisk cenných papírů. Husníkovy otisky byly tak dokonalé, že známý rytec A. Lepere nedokázal poznat svůj originál od kopií. V roce 1878 založil Husník v Praze zinkografickou dílnu a fotografický ateliér. Začal vyrábět fotolitografický přetiskový papír a získal na něj i říšskoněmecký patent.

V roce 1887 obdržel také patent na klihotypii. V roce 1888 založil Husník se svým zetěm A. Häuslerem firmu, v níž se mu podařilo výrobně propracovat další svůj vynález - tisk vodoznaků. Zásluhou jeho syna Jaroslava získala firma dobrou pověst i ve výrobě a dodávání trojbarvotiskových štočků na objednávku. Svůj talent však uplatnil i v jiném oboru. V roce 1869 přenechal za honorář pěti šicích strojů americké firmě Wheeler a Wilson zařízení nazvané kličkař, které mělo zamezit trhání nití.

Zemřel 26. března 1916 v Praze.