Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
20-8-2019, 23:44 UTC
Projekty
 Autor:

Dušičky neboli Památka zesnulých
Památka zesnulých neboli lidově Dušičky patří k nejstarší křesťanské tradici. Slavíme ji každého 2. listopadu v roce. Je vzpomínkou na zemřelé, kteří podle křesťanské víry ještě nejsou dokonale připraveni ke vstupu do nebe a jsou ve fázi "očišťování". Předchází jim Slavnost Všech Svatých, 1.listopadu, což je den, ve kterém si katolická církev připomíná všechny svaté, a to dokonce i ty, kteří nebyli oficiálně kanonizováni.
Dušičky byly oficiálně založeny v roce 998 benediktinským opatem Odilem ve francouzském kláštěře Cluny, který se snažil v rámci šíření křesťanské víry zamezit přetrvávajícím pohanským obřadům. Původně totiž tento svátek vychází z keltské tradice, ze svátku Samhain, což byla keltská obdoba nového roku. Samhain se slavil při kouzelné noci z 1. na 2.listopadu, v době, kdy se podle keltské víry svět živých a mrtvým na krátký čas střetl. Keltové zapalovali ohně, aby se duše zemřelých mohly ohřát a strávit noc se svými pozůstalými. Tato tradice v podobě zapálených svíček přetrvává dodnes.
"A když někdo další vezme z tohoto zbožného ustanovení příklad, může se zúčastnit.." - řekl při vyhlášení nového svátku opat Odil, a tak se skutečně Památka zesnulých ve 13.století postupně rozšířila po celé západní církvi. Tento zvyk v roce 1748 oficiálně potvrdil papež Benedikt XIV. a postoupil jej dále pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe. V roce 1915, kdy během 1.světové války zahynulo veliké množství lidí, rozšířil toto povolení papež Benedikt XV. pro celou církev. Dnes jedinou výjimku tvoří anglikánská církev, která slavení této památky zrušila.
Během Dušiček lidé přicházejí na hřbitov uctít památku svých blízkých modlitbou, položením květin (nejčastěji chryzantém) či věnců na jejich hrob a zapálením již zmíněné svíčky. Protože 1. a 2. listopad nejsou v Česku oficiálními dny volna, jako tomu bývalo dříve, lidé využívají volna o víkendu před těmito dny, aby navštívili a upravili hroby svých zesnulých příbuzných a přátel. Podle křesťanské tradice se na tento den slouží tzv. trojí mše za zemřelé, která odkazuje na trojí zrození Božího Syna (od věčnosti, v těle a v lidském srdci či duši). V hlavním městě České republiky se hlavní bohoslužba tradičně pořádá na vyšehradském Slavíně. Pod širým nebem kráčí průvod se zapálenými svícemi, obklopen hroby významných osobností moderních českých dějin. Dříve se také na Památku zesnulých peklo zvláštní pečivo, kterým lidé obdarovávali pocestné a žebráky. Pečivu se říkalo jak jinak než "dušičky".

Dušičky

Suroviny:
1/2 kg mouky,
30g másla,
40g cukru,
jedno celé vejce,
2 žloutky,
citrónová kůra,
trocha mléka,
tuk na smažení

Postup:
Všechny ingredience vložíme do misky a zaděláme tužší těsto. To rozválíme a nakrájíme na menší obdélníčky. Poté je vložíme na rozpálený omastek a osmažíme do růžova. Po usmažení je posypeme cukrem. (Zdroj: www.cesketradice.cz)




Památka zesnulých ve světě
Zajímavou obdobou poněkud komorní evropské tradice jsou mexické El día de los Muertos. Na rozdíl od našich zvyklostí se tu netruchlí, ale slaví a raduje až do bílého rána, neboť podle indiánské tradice smrtí nic nekončí, naopak právě začíná nový život. Pozůstalí tedy nejprve připraví tzv. ofertu - vyhrazený koutek v domě s fotografií mrtvého, spoustou květin a především s jeho oblíbeným jídlem a pitím. Veškeré hlavní oslavy pak probíhají přímo na hřbitově. Na hrobech hoří obrovské svíce, všude je spousta mečíků (bílých za zemřelé děti a červených za dospělé), doneseného jídla a oslavujících pozůstalých, kteří se o půlnoci shromáždí kolem hrobu, smějí se, zpívají a vzpomínají na mrtvého. K ránu, když usoudí, že se mrtvý již dosyta najedl, "zbylé" jídlo spořádají.
Naproti tomu poněkud strašidelnou atmosféru má další ze svátků - Halloween, který má svůj původ opět v keltské tradici. Pro Kelty začínal prvním listopadem nový rok a příchod zimy. V předvečer této změny - tj. 31.října - podle bájí vycházeli duchové nebožtíků z hrobů. Aby se jim Keltové ubránili, nosili masky a převleky. Zároveň uhasili všechny ohně, aby jejich domovy zůstaly utajeny, někdy pro posílení ochrany upalovali na hranici ty, které považovali za posedlé zlým duchem. Symbolem Halloweenu se stala tzv. Jackova lucerna, neboli dutá dýně s otvory pro oči a ústa, jež zevnitř osvětluje svíce, která má zahánět zlé duchy. Jack byl údajně velice zhýralý chlapík, který musí do skonání věků obcházet temnotou a svítit si svíčkou ukrytou ve vydlabané dýni. Svátek Halloween byl v 19. století přivezen do Spojených států irskými emigranty a stal se zde národní tradicí.