Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
15-12-2019, 12:42 UTC
Projekty
 Autor:

28.říjen - Den vzniku samostatného Československa
Dne 28.října roku 1918 byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost a pro národy bývalého Rakousko-Uherska se začaly psát nové dějiny.

Historické souvislosti
Většina české společnosti nikdy nepřijala rakousko-uherský stát za svůj. Vyhlášením první světové války roku 1914 došlo k odsunutí národnostní otázky ve smíšeném Rakousko-Uhersku do pozadí. Počáteční snaha českých politiků o prosazení samostatnosti byla hned v zárodku potlačena represemi a tak se česká politika víceméně odmlčela. Jedinou skutečnou "válku proti centrálním mocnostem" vyvíjel pouze český exil v čele s T. G. Masarykem a úzký kroužek příznivců, kteří pod vedení Edvarda Beneše vytvořili tajnou organizaci Mafie. Svůj významný podíl měli i přes rozsáhlou cenzuru novináři, herci a spisovatelé.
V průběhu roku 1916 sestavili T. G. Masaryk, Edvard Beneš a M. R. Štefánik pozdější Československou národní radu, která se stala hlavním orgánem protirakouského odboje. Silnou podporu nalezli v československých zahraničních legiích, které se nejvýrazněji uplatnily na ruské jihozápadní frontě v létě 1917 při bitvě u Zborova. České veřejné mínění radikalizovalo teprve až na počátku roku 1917. Velký vliv na tuto situaci měl tzv. Manifest českých spisovatelů, který v květnu koncipoval básník, dramaturg Národního divadla a člen Mafie Jaroslav Kvapil. Domácí politici se objevili na scéně až při Tříkrálové deklaraci na počátku ledna 1918. Deklarací byl zahájen společný postup za osamostatnění doma i v zahraničí.
V rámci vyhlášení a udržení samostatnosti bylo jednou z nejpalčivějších otázek zásobování rakouských vojsk vývozem potravin z Česka. Intenzivně se tím zabývala zemská hospodářská rada pod vedením Antonína Švehly, která se snažila zatajit a udržet doma co největší množství zásob. V reakci na tuto krizovou situaci byla vyhlášena na 14. října 1918 generální stávka a v městě Písek byl rozšířen leták vyhlašující vznik republiky. Během převratu byly strhány symboly mocnářství a ve městě zavlály trikolóry. Ještě téhož dne ale bylo vyhlášení republiky odloženo, revoluční dav se rozprchl a do města byl přidělen oddíl uherských vojáků. Monarchie vydržela dalších 14 dnů.
Dne 28. října 1918 v ranních hodinách převzali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru Obilní ústav, aby zabránili odvozu obilí na frontu. Následně se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem. Na večer vydal Národní výbor první zákon o zřízení samostatného státu.
Do předsednictva Národního výboru byli zvoleni Vavro Šrobár, Alois Rašín, František Soukup, Antonín Švehla a Jiří Stříbrný.
Dva týdny před koncem války tak vznikla tzv. "První republika", což je dodnes označení pro Československo v období od roku 1918 až do vzniku Mnichovské dohody v roce 1938. První republika zahrnovala území Čech, Moravy, Českého Slezska (jižní část Slezska), Slovenska a Podkarpatské Rusi. Na jejím území se hovořilo více než půl tuctem jazyků - česky, německy, slovensky, maďarsky, polsky, rusínsky, různými nářečími Ukrajiny, romsky, rumunsky, jidiš apod.

Oslavy 90. výročí vzniku Československa v Praze
Výstava na Václavském náměstí

Vojenská přehlídka na Evropské ulici
Foto: Barbora Kmentová, Martina Stejskalová

Před 28. říjnem 1918...
Devadesáté výročí vzniku samostatného Československa si připomínáme nejen projevy státníků, koncerty, vojenskou přehlídkou nebo vědeckými konferencemi, ale také celou řadou výstav. Představují boje československých legionářů, osobnosti tehdejší politiky nebo proměny oslav 28. října. Autorem koncepce a také textů výstavy Na cestě k samostatnosti, která probíhá v Senátu, je historik Luboš Velek. A právě on se zastaví nad některými událostmi, které předcházely vyhlášení samostatného československého státu.

Jaké byly další osudy "mužů 28. října"?
Švehla, Rašín, Soukup, Stříbrný a Šrobár - tato jména spojuje jedno datum: 28. říjen. Tito politici stáli v roce 1918 v čele převratu, jehož výsledkem byl vznik Československa.

Významné "První osobnosti" První republiky
1. prezidentem byl Tomáš Garrigue Masaryk

1. premiérem byl Karel Kramář

1. ministrem financí byl Alois Rašín

1. ministrem zahraničí byl Edvard Beneš

1. ministrem vojenství byl Milan Rastislav Štefánik
Související články:
 28.10.2019 Události
 28.10.2019 Speciál
 28.10.2018 Události
 6.10.2018 Panorama
 30.10.2017 Zprávy
 28.10.2017 Události
 28.10.2017 Zprávy
 27.10.2017 Zprávy
 16.3.2017 Zprávy
 28.10.2016 Zprávy
 28.10.2016 Zprávy
 28.10.2016 Zprávy
 27.10.2016 Zprávy
 26.10.2016 Zprávy
 26.10.2016 Zprávy
 26.10.2016 Zprávy
Všechny související články