Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
26-8-2019, 03:16 UTC
Projekty
 Autor:
Mozart Praha 2006

V roce 2006 si celý hudební svět připomíná 250. výročí narození (27. ledna) a 215. výročí úmrtí (5. prosince) génia klasicistní hudby Wolfganga Amadea Mozarta. Těžištěm oslav je samozřejmě Rakousko, ale vzhledem k tomu, že Mozart několikrát pobýval v českých zemích a s úspěchem tu prováděl svá díla, slavit se bude i v České republice. Pro tento účel se spojilo 16 českých kulturních institucí, aby zorganizovaly sérii výstav a koncertů pod společným názvem "Mozart Praha 2006". Domácím i zahraničním milovníkům hudby nabízí Mozart Praha 2006 od ledna do prosince nepřeberné množství koncertů, operních představení a dalších akcí. Jejich seznam naleznete na www.mozartprague2006.com.


Mozartovy pobyty v Českém království
Mozart pobyl na českém území celkem zhruba půl roku. Místem jeho prvního pobytu nebyla Praha ani Čechy, ale Morava. Na podzim 1767 postihla Vídeň epidemie neštovic a Wolfgangův otec, arcibiskupský kapelník ze Salzburku, odcestoval se svým 11 letým zázračným synem do Olomouce. Zde Wolfgang onemocněl na neštovice. Mladého virtuosa se ujal rektor olomoucké univerzity hrabě Podstatsky a nabídl mu léčení. Po dvouměsíčním pobytu v olomouckém arcibiskupském paláci se malý Mozart uzdravil. Po odjezdu z Olomouce na vánoce 1767 se Mozart s otcem zastavili v Brně, kde 30. prosince mladý Wolfgang uspořádal koncert. Dnes se v Brně na Mozartovu počest koná soutěž klavíristů do 11 let.
Další pobyty W. A. Mozarta jsou již spjaty s Prahou. V prosinci 1786 byla v pražském Nosticově divadle s úspěchem uvedena Mozartova opera Figarova svatba. Počátkem roku 1787 pozván sám Mozart, aby své dílo dirigoval. Skladatel do Prahy dorazil 11. ledna 1787 a ubytoval se v Thunovském paláci na Malé straně. Figarovu svatbu dirigoval 17. ledna a pro velký úspěch ještě o tři dny později. V Nosticově divadle pak ještě 19. ledna provedl svou novou symfonii D dur, která dostala přídomek "pražská". V Praze dostal Mozart zakázku na zkomponování další opery s donjuanovským námětem a hned po návratu se pustil do práce na Donu Giovannim.
Nejstarší zachovaný plakát k opeře Don Giovanni v Nosticově divadle, foto: ČTKNejstarší zachovaný plakát k opeře Don Giovanni v Nosticově divadle, foto: ČTK
Druhý Mozartův pobyt v Praze začal v říjnu 1787, když skladatel přijel dohlédnout na premiéru Dona Giovanniho. Ubytován byl v hotelu poblíž Nosticova divadla, ale většinu času trávil u manželů Duškových v pražské vile Bertramka. Na Bertramce, kde měl klid, skladatel dokončil finále opery a předehru. Kromě toho pro Josefinu Duškovou složil koncertní árii Bella mia fiamma, addio. Premiéra Donna Giovanniho 29. října v Nosticově divadle byla Mozartovým vrcholným triumfem, kterého se mu s tímto dílem jinde už nepodařilo zopakovat.
Poslední Mozartův pobyt v Praze je spojen s korunovací Leopolda II českým králem 6. září 1791. Čeští stavové pro tento účel objednali u Mozarta operu. Koncem srpna přijel Mozart do Prahy dirigovat své nové operní dílo La Clemenza di Tito. Nejdřív dirigoval v Nosticově divadle Donna Giovanniho a samozřejmě nechyběl na premiéře La Clemenza di Tito v den korunovace. Na vídeňský dvůr však opera nezapůsobila a Mozart se vrací do Vídně zklamaný. Na naléhání klarinetisty pražského orchestru Antona Stadlera ještě napsal koncert pro klarinet A dur, který byl proveden v Praze 16. října a brzy na to - 5. prosince 1791 - Wolfgang Amadeus Mozart umírá.
O vřelém přijetí děl W. A. Mozarta pražským publikem se vyprávějí legendy. Údajný skladatelův výrok "Mí Pražané mi rozumějí" se dokonce stal předmětem sporu rakouského krajanského sdružení a českých muzikologů, přičemž si jej přisvojují obě skupiny. Jisté je, že Mozartova díla - především opery Figarova svatba a Don Giovanni - slavily mezi pražskou hudební veřejností velký úspěch. Důkazem toho je smuteční slavnost, kterou po Mozartově smrti 14. prosince 1791 uspořádali členové orchestru pražského divadla v chrámu Svatého Mikuláše na Malé Straně. Se skladatelem se přišly rozloučit 4 000 Pražanů.


Pražské památky, spojené s W.A. Mozartem

Stavovské divadlo
Dal jej postavit mecenáš umění hrabě Franz Anton Nostitz-Rieneck jako stánek pro uvádění německých oper a her, ale hrálo se zde také česky. Budova, postavená v klasicistním slohu, byla dokončena v polovině 80. let 18. století a W. A. Mozart byl jedním z prvních skladatelů, jejichž díla zde byla provedena. V roce 1798 koupili divadlo čeští stavové a od té doby neslo název Královské stavovské divadlo. V 19. století zde koncertovali například Nicolo Paganini nebo Gustav Mahler. Od roku 1948 nese budova název Tylovo divadlo. V současné době je součástí Národního divadla v Praze www.nd.cz a probíhá zde řada koncertů a oper, oslavujících Mozartovský rok.

Bertramka
Vila Bertramka byla postavena na přelomu 17. a 18. století původně jako venkovská usedlost na okraji Prahy. V roce 1784 vilu zakoupila významná česká zpěvačka Josefína Dušková a její manžel - pianista a skladatel František Xaver Dušek. Mozart tam pobýval při svém druhém pražském pobytu v roce 1787, kdy zde dokončoval Dona Giovanniho, a při svém posledním pobytu v roce 1791. Po Mozartově smrti na Bertramce nějaký čas žili jeho synové. V roce 1838 získal vilu Lambert Popelka, jehož syn Adolf navázal kontakt se starším Mozartovým synem Thomasem. V zahradě nechal instalovat skladatelovu bustu, několik pokojů zpřístupnil pro veřejnost a pořádal zde vzpomínková setkání k 100. výročí uvedení Dona Giovanniho. Hostem zde byl i Antonín Dvořák. Poslední majitelka v roce 1925 odkázala Bertramku salzburské nadaci Mozarteum. V roce 1929 koupila vilu Mozartova společnost, v jejímž vlastnictví zůstala až do roku 1986, kdy ji převzal český stát. V roce 1986 zde byla otevřena stálá expozice W. A. Mozarta a manželů Duškových. Mimo jiné je zde vystaven svazek Mozartových vlasů a klavír, na který hrál skladatel v roce 1787. Muzeum Bertramka www.bertramka.com je jednou z nejpopulárnějších pražských památek a probíhá zde řada mozartovských koncertů.

Strahovský klášter
Toto pražské sídlo řádu premonstrátů www.strahovskyklaster.cz představuje unikátní převážně barokní komplex budov v bezprostřední blízkosti Pražského hradu s výhledem na panorama Prahy. V jeho středu leží bazilika Nanebevzetí Panny Marie s proslulými varhanami. Na ně hrál W. A. Mozart v roce 1787, když navštívil baziliku s Josefínou Duškovou. Areál Strahovského kláštera je přístupný veřejnosti. Vedle sakrálních objektů se v něm nachází Památník národního písemnictví se stálou expozicí českého písemnictví a příležitostnými výstavami.

Klementinum
Původně jezuitská kolej, založená v roce 1556 poblíž Karlova mostu, patřila vedle Karlovy univerzity k nejdůležitějším vzdělávacím zařízením v českém království. Barokní areál, budovaný od 16. do 18. století, je po Pražském hradu druhou nejrozsáhlejší stavbou v Praze a obsahuje několik kostelů a nádvoří. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 zde byla umístěna část pražské univerzity a císařská knihovna. Ta byla v roce 1775 zpřístupněna veřejnosti. Od téhož roku se zde soustavně zaznamenávají meteorologická měření. Mozart navštívil Klementinum a jeho knihovnu v roce 1787. Návštěvu připomíná skladatelova busta u vchodu do Zrcadlové kaple. Dnes se v Klementinu nachází Národní knihovna České republiky www.nkp.cz a v jeho sálech probíhají výstavy a koncerty. Turisticky přístupná je barokní knihovna a Astronomická věž.

Clam-Gallasův palác
Barokní palác v centru Prahy, postavený v 17.-18. století pro šlechtický rod Gallasů, později Clam-Gallasů, který byl znám podporou umění. Palác se stal významným centrem kulturního i vědeckého života v Praze. Navštívil ho Mozart se svou ženou Konstancií a Josefínou Duškovou, a později i Beethoven. Ve 20. století pronajali majitelé paláce jeho část úřadům, pracoval zde krátkou dobu mj. i Franz Kafka. Po 2. světové válce přešla budova do majetku města Prahy, sídlí zde archiv www.ahmp.cz a pořádají se výstavy a koncerty.
Radio Praha k výročí W. A. Mozarta