Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
18-8-2019, 17:08 UTC
Projekty
 Autor:
ČESKÁ REPUBLIKA V EVROPĚ
Česká republika, spolu se Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Maltou a Kyprem, se 1. května 2004 stala členem Evropské unie.
13. a 14. června 2003 Češi v referendu hlasovali pro vstup do EU. Přestože téměř 80 procent hlasů bylo pro členství, účast byla pouze 55 procent. Ve všech kandidátských zemích, kde se konalo referendum, skončilo pozitivním výsledkem.
ČESKÁ REPUBLIKA
A REFORMA EVROPSKÉ UNIE
Evropský konvent

Na vrcholné schůzi v belgickém Laekenu v prosinci 2001 vznikl 'konvent', který měl debatovat a navrhnout změny v základních smlouvách EU před dalším rozšířením unie. Čtrnáct kandidátských zemí včetně České republiky dostalo místa (nikoliv však hlasovací právo) v konventu, který vedl bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing. Českou republiku zastupovali náměstek ministra zahraničních věcí Jan Kohout, senátor a bývalý ministr zahraničí Josef Zieleniec a 'stínový ministr zahraničí' z opoziční Občanské demokratické strany, Jan Zahradil. Vášnivý 'euroskeptik' Zahradil demonstrativně odešel z poslední schůze konventu v červnu 2003 před jejím zakončením na protest proti agendě konventu, která se mu zdála příliš 'pro-federální'. Oba zbývající čeští členové konventu jeho krok odsoudili.
Evropská ústava

Na vrcholné schůzi EU v Soluni v červnu 2003 konvent představil návrh 'Ústavy pro Evropskou Unii', která by zprůhlednila a zjednodušila práci unie. Jako většina členských a kandidátských zemí Česká republika vyjádřila souhlas s více než 90 procenty obsahu rozsáhlého dokumentu, ale česká vláda i jednotlivé české politické strany jsou kritické vůči některým bodům návrhu.
Další vlna diskuse kolem návrhu ústavy začala na Mezivládní konferenci EU v Římě, zahájené začátkem října 2003. Česká republika vystoupila s některými konkrétními požadavky:
Jeden stát - jeden komisař. Návrh ústavy počítá se systémem, podle kterého každý stát bude mít svého komisaře v Evropské komisi (která funguje coby 'vláda' Evropské unie), ale pouze 15 z 25 komisařů bude mít hlasovací právo. Hlavním účelem je, aby komise mohla rozhodovat pružně a aby jednotlivé státy nezablokovaly důležitá rozhodování. Spolu s dalšími menšími státy má Česká republika obavy, že systém omezí její vliv a vliv komise vůbec. Podle návrhu by se komisaři s hlasovacím právem střídali po pěti letech, ale České republice tato záruka nestačí. Předseda vlády Vladimír Špidla dal najevo, že Česká republika v tomto bodě nechce dělat kompromisy a že princip 'jedna země - jeden hlas' je pro něj zásadní. Podobný názor mají ostatní 'visegradské' země (Slovensko, Polsko, Maďarsko). Rotující předsednictví. Jeden z nejkontroverznějších bodů v návrhu ústavy je nahrazení současného systému, podle kterého se předsednictví EU střídá po šesti měsících a každý členský stát má záruku, že někdy bude unii předsedat. Tento systém by nahradila nová instituce evropského 'prezidenta', kterého by volila Evropská rada (hlavy státu nebo předsedové vlád členských zemí) a Evropský parlament by ho schvaloval na období dvou apůl roku. Spolu s většinou menších zemí je Česká republika proti této změně, protože se obává, že by se moc koncentrovala v rukou nejsilnějších států. Další obava české strany je, že by zavedení instituce evropského 'prezidenta' mohlo oslabit Evropskou komisi, která je tradičním zastáncem zájmů menších států.
Pravidla pro hlasování podle 'kvalifikované většiny'. Smlouva podepsaná v Nice v prosinci 2000 definovala nová pravidla pro rozhodování v hlavních orgánech EU, aby jednotlivé státy nemohly příliš používat právo veta. Návrh ústavy jde ještě dál a tím ještě více posiluje pozici větších zemí. Podle návrhu budou orgány EU ve většině případů moci rozhodovat se souhlasem nadpoloviční většiny členských států, pokud dohromady zastupují víc než 60 procent obyvatelstva unie. Česká republika patří mezi země, které chtějí zůstat u dohody z Nice, podle které by každé rozhodnutí potřebovalo souhlas alespoň 60 procent států. Český předseda vlády už dal najevo, že v tomto bodě by byl ochotný k určitému kompromisu.
'Křesťanské hodnoty': Česká vláda, a především ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, (který je křesťanský demokrat) je mírně pro zmínku o společném křesťanském dědictví v úvodu ústavy, ale pro Českou republiku tato otázka není klíčová.
Česká republika, spolu s ostatními kandidáty ze střední Evropy, kteří se stanou členy EU v roce 2004, chce, aby ústava jednoznačně zdůraznila, že NATO je hlavní zárukou bezpečnosti v Evropě.
Různé pohledy uvnitř České republiky

V České republice nepanuje konsensus v otázce reforem Evropské unie. V rámci hlavních pravicových sil v evropských státech je opoziční Občanská demokratická strana jedna z nejeuroskeptičtějších. Předseda strany Mirek Topolánek dal několikrát najevo, že nevidí potřebu, aby vznikla evropská ústava, a jeho předchůdce v čele strany, nynější prezident Václav Klaus, zastává podobný názor. Není náhodou, že předseda britských Konzervativců Iain Duncan Smith vybral Prahu pro spuštění silně euroskeptické platformy jeho strany v červenci 2003 s plnou podporou českých Občanských demokratů. Podobně jako britští Konzervativci je Občanská demokratická strana zastáncem referenda o přijetí ústavy, ale zatím zcela neodmítla samotnou představu, že by měla vzniknout ústava. Na opačné straně politického spektra žádá třetí nejsilnější politická strana v poslanecké sněmovně, Komunistická strana Čech a Moravy, také o referendum. Tato strana je vůči reformám EU ještě skeptičtější.
Česká vláda bude potřebovat podporu alespoň části opozice, aby se ústava mohla ratifikovat, protože v parlamentu má jen těsnou většinu a bude potřebovat souhlas dvoutřetinové většiny.


Více o Evropské unii a o cestě České republiky do evropského společenství si můžete přečíst zde.
Související články:
 24.6.2019 Zprávy
 20.6.2019 Zprávy
 12.6.2019 Zprávy
 30.5.2019 Zprávy
 26.5.2019 Zprávy
 21.5.2019 Události
 2.5.2019 Události
 30.4.2019 Události
 29.4.2019 Zprávy
 27.3.2019 Zprávy
 23.3.2019 Zprávy
 14.3.2019 Zprávy
 31.1.2019 Zprávy
 28.1.2019 Zprávy
 23.1.2019 Zprávy
 17.1.2019 Zprávy
 16.1.2019 Události
 2.1.2019 Zprávy
 1.11.2018 Zprávy
 18.10.2018 Zprávy
 14.10.2018 Zprávy
Všechny související články





ODKAZY:

www.euroskop.cz
www.evropska-unie.cz
Europa (*)
Eufonie
Eurostat (*)
EUR-OP - Úřad pro oficiální publikace EU (*)
Evropské Dokumentační středisko, Praha
Euro Info Centrum Praha

Instituce EU
Evropská komise (*)
Rada Evropské Unie (*)
Evropský parlament (*)
Evropská centrální banka (*)
Hospodářský a sociální výbor (*)
Evropský ombudsman (*)
Evropská investiční banka (*)
Evropský soudní dvůr (*)
Evropský účetní dvůr (*)

Odkazy označené (*) nejsou v češtině

Úřad vlády České republiky

Ministerstva ČR
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo financí
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo kultury
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo dopravy a spojů