Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
23-9-2019, 20:40 UTC
Projekty

VÁCLAV HAVEL

 Autor:

Václav Havel,
spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky
Související články

Václav Havel se narodil 5. 10. 1936 v Praze ve známé pražské podnikatelsko-intelektuálské rodině, spjaté s českým kulturním a politickým děním dvacátých až čtyřicátých let. Jeho dědeček postavil známý Palác Lucerna, jeho strýc založil Filmové studio Barrandov a stál u zrodu české kinematografie. Václav Havel vyrůstal v privilegovaným prostředí, ovšem zároveň i prostředí se silným intelektuálním nábojem. Už v jeho dětství lze snad hledat kořeny jeho pozdější kariéry spisovatele a politika.
Po komunistickém puči byla rodina Havlových nežádoucí a ani mladému Václavovi nebylo umožněno dál studovat. Proto po ukončení povinné školní docházky v roce 1951 nastoupil mladý Václav Havel do čtyřletého učebního oboru chemický laborant a zároveň večerně vystudoval gymnázium, to ukončil v roce 1954. Z kádrových důvodů nebyl později přijat ani na žádnou z vysokých škol humanitního zaměření, a proto se rozhodl studovat na škole technického směru. Ekonomickou fakultu Českého vysokého učení technického ale po dvou letech opustil.
Václav a Olga HavloviVáclav a Olga Havlovi
Pracoval jako jevištní technik, nejprve v Divadle ABC a od roku 1960 v Divadle Na zábradlí. V letech 1962 až 1966 studoval dálkově dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění.
V roce 1956 se seznámil s Olgou Šplíchalovou, a jakkoli oba pocházeli z odlišného rodinného prostředí, brzy se velmi sblížili. Po osmileté známosti se v roce 1964 vzali, a od té doby provázela Olga Havlová svého manžela nejtěžšími životními zkouškami. Václav Havel o ní později často hovořil jako o své nepostradatelné životní opoře.
Václav Havel v roce 1975, zaměstnán v trutnovském pivovaru, Foto: ČTKVáclav Havel v roce 1975, zaměstnán v trutnovském pivovaru, Foto: ČTK
Od svých dvaceti let publikoval Václav Havel studie a články v různých literárních a divadelních periodikách. V Divadle Na zábradlí byly uvedeny jeho první divadelní texty, mezi nimiž měla zásadní místo hra "Zahradní slavnost" z roku 1963, "Vyrozumění" (1965), "Ztížená možnost soustředění" (1968). Během Pražského jara v roce 1968 působil v Klubu nezávislých spisovatelů a Klubu angažovaných nestraníků. Od roku 1965 působil v nemarxistickém měsíčníku Tvář.
Po potlačení Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy vystupoval Václav Havel proti politické represi, příznačné pro léta komunistické normalizace. V roce 1975 napsal otevřený dopis prezidentu Husákovi, v němž upozornil na nahromaděné rozpory v československé společnosti. Vyvrcholením jeho činnosti však bylo v lednu 1977 publikování Charty 77, textu, který propůjčil název i charakter hnutí protestující části československých občanů. Václav Havel byl jedním ze zakladatelů této iniciativy a jedním z jejích prvních tří mluvčích. V dubnu 1979 se stal spoluzakladatelem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za své občanské postoje byl celkem třikrát uvězněn a ve vězení strávil téměř pět let.
V druhé polovině osmdesátých let, v čase navazování dialogu mezi Sovětským svazem a západními demokraciemi, byl i v československé společnosti patrný nárůst otevřené nespokojenosti s vedením státu. Zatímco Chartu 77 podepsalo původně pouze několik set lidí, k petici Několik vět, jejímž spoluautorem byl i Václav Havel, se v roce 1989 již přihlásily desetitisíce občanů.
Praha 1989, zleva: V. Malý, V. Havel, A. Dubček, Foto: ČTKPraha 1989, zleva: V. Malý, V. Havel, A. Dubček, Foto: ČTK
Počátkem společenských změn se stala poklidná manifestace studentů 17.listopadu 1989, ve výroční den uzavření českých vysokých škol nacisty, kterou komunistický režim tvrdě potlačil policejním zásahem na Národní třídě v Praze. Do čela následného občanského vystoupení se postavili studenti a umělci. Na setkání v Činoherním klubu 19.listopadu bylo ustaveno Občanské fórum, na jehož půdě se sjednotili jednotlivci i skupiny, kteří usilovali o zásadní politické změny v Československu. Václav Havel se od počátku stal jeho vedoucím představitelem. Společenský pohyb pak vyvrcholil 29.prosince 1989, kdy byl Václav Havel jako kandidát Občanského fóra zvolen Federálním shromážděním československým prezidentem. Ironií osudu je, že většina tehdejších poslanců byli ještě stále komunisté. Ve své inaugurační řeči slíbil přivést zemi ke svobodným volbám, což v létě 1990 splnil. Podruhé zvolilo Václava Havla do funkce prezidenta nové Federální shromáždění 5.července 1990.
Během druhého funkčního období v úřadu prezidenta České a Slovenské Federativní republiky však narůstaly rozpory mezi českou a slovenskou politickou reprezentací v názorech na budoucí státoprávní uspořádání. Když bylo zřejmé, že federace spěje k rozdělení, 20. července 1992 Václav Havel odstoupil z prezidentské funkce s odůvodněním, že nemůže nadále plnit závazky vyplývající ze slibu věrnosti federativní republice způsobem, který by byl v souladu s jeho založením, přesvědčením a svědomím. Po opuštění úřadu ustoupil Václav Havel na několik měsíců z veřejného života. Dne 26. ledna 1993 zvolila Poslanecká sněmovna Václava Havla prvním prezidentem samostatné České republiky.
Rok 1996 byl pro Václava Havla obtížný. V lednu zemřela jeho žena Olga, se kterou byl ženatý třicet dva roky, a která mu byla velkou oporou v dobách komunistické perzekuce. Po zvolení Václava Havla prezidentem pomáhala znovu vytvářet zapomenutý post 1.dámy, po boku hlavy státu se věnovala především charitativní činnosti. Hned v roce 1990 založila Výbor dobré vůle, jehož činnost se zaměřila na pomoc tělesně a mentálně postiženým. Konec roku 1996 přinesl Václavu Havlovi ještě jednu těžkou životní zkoušku - nádorové onemocnění plic Počáteční stadium nálezu a radikální lékařský zákrok však rozhodly o úspěšném léčení.
V lednu 1997 se podruhé oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou, která mu byla oporou ve složité životní situaci. Reakce na sňatek byly rozporné, mnozí Havlovi vytýkali, že jeho první žena zemřela teprve před jedenácti měsíci. Rok 1997 byl rokem ekonomického otřesu v České republice, rokem názorových sporů s premiérem Václavem Klausem i rokem, kdy druhá Klausova vláda padla.
O 20.ledna 1998 byl opětovně oběma komorami Parlamentu České republiky zvolen prezidentem republiky, v té době už měl řadu politických a názorových protivníků, byl zvolen až ve druhém kole, většinou jednoho hlasu. Napjaté vztahy mezi Havlem, sociálními demokraty i ODS pokračovaly i po volbách v roce 1998, který díky tzv. opoziční smlouvě, umožnily vznik socialistické vlády. Ostatně kritikem a odpůrcem "opoziční smlouvy" byl Havel neustále.
V březnu 1999 vstoupila Česká republika do NATO, Václav Havel byl jedním z největších příznivců vstupu do Aliance a jeho mezinárodní autorita byla i jedním z důvodů, které vedly k přijetí Česka za člena. Krátce po vstupu do NATO přišla první zatěžkávací zkouška Česka, coby nového člena. Vojenská akce NATO v Srbsku. Řada českých politiků váhala s podporou vojenské operace, mnozí ji kritizovali. Václav Havel stál pevně na straně Severoatlantické aliance.
Na konci listopadu 2000 si vyzkoušel Havel svoji opravdovou moc, když prosadil , přes odpor vlády, guvernéra České národní banky. Ústavní soud dal jeho postupu za pravdu. V listopadu 2002 se Havel jako hostitel na pražském summitu NATO rozloučil se světovými politiky. 2. února 2003 Havlovi končí druhé pětileté období ve funkci prezidenta České republiky.
Václav Havel si svými postoji v letech totality získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou. Ovšem i osobností kontroverzní. Zejména na domácí politické scéně je a byl často byl kritizován, ať již za svoji velkou amnestii z roku 1990, omluvu Sudetským Němcům za odsun, první pozvání Dalajlámy do Prahy, řadu jeho sporných prezidentských milostí atd.
Přes to všechno, odchod Václava Havla s postu českého prezidenta znamená i odchod výrazného politika, filozofa a humanisty, který zanechá velkou výzvu pro svého nástupce.
"Prezident Havel učinil český národ hrdým, i já jsme díky němu hrdá na to, že jsem se jako Češka narodila. Myslím si, že bude velmi velmi scházet na mezinárodní scéně. Pro mnoho lidí na celém světě znamená slovo 'Havel' a 'Čech' jedno a totéž. Havel položil Prahu a celou Českou republiku na mapu doby po studené válce," uvedla na adresu Václava Havla bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albright v roce 2002 a její slova platí i dnes.
Související články:
 15.1.2019 Panorama
 10.12.2018 Zprávy
 5.11.2018 Zprávy
 27.9.2018 Zprávy
 7.6.2018 Zprávy
 26.1.2018 Události
 9.12.2017 Panorama
 9.10.2017 Zprávy
 5.10.2017 Zprávy
 5.10.2017 Zprávy
 7.7.2017 Události
Všechny související články