Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 
20-9-2017, 18:10 UTC
Projekty
 Autor:

V archivu Českého rozhlasu jsou uloženy tisíce záznamů. Vznikly v posledních 100 letech a sahají ještě před vznik samostatného Československa. Pokusili jsme se vybrat nejzajímavější zvuky, které ilustrují barvité československé a české dějiny 20. století.
David Vaughan, Miroslav Krupička

1910 - Václav Klofáč (1868-1942)
jeden z otců-zakladatelů samostatného Československa. Stál u zrodu České strany národně sociální, jíž byl dlouholetým předsedou. Na záznamu z roku 1910, který je pravděpodobně nejstarší dochovanou nahrávkou českého politika, hovoří o potřebě „demokratické obrody“ českého národa.



1914 - Ema Destinnová (1878-1930)
známá česká operní diva, která se prosadila na evropských scénách i v Americe, operní partnerka Enrica Causa. V ukázce zpívá árii „Vissi d’arte, vissi d’amore” z opery Tosca od Giacoma Pucciniho.



1915 - František Josef I. (1830-1916)
předposlední rakouský císař a do roku 1916 český král. V nahrávce z roku 1915 zdraví vojáky na frontě 1. světové války.



1924 - Karel Hašler (1879-1941)
slavný český herec a autor populárních písní, z nichž mnohé zlidověly. Za svůj protiněmecký postoj uvězněn v koncentračním táboře v Mauthausenu, kde zahynul. Na nahrávce zpívá jednu ze svých vlasteneckých písní „Naše zlatá republika“.



1928 - Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937)
jeden ze zakladatelů samostatného Československa a dlouholetý prezident. Na snímku mluví o zásadách demokracie k 10. výročí vzniku Československé republiky.



1937 - Karel Čapek (1890-1938)
jeden z největších českých spisovatelů, předseda československého PEN klubu, kandidát na Nobelovu cenu za literaturu. Na jedné z mála zachovaných nahrávek se v novoročním poselství z 24. prosince 1937 obrací k indickému básníkovi Rabindranáthu Thákurovi.



1938 - Ivan Dérer (1884-1973)
předválečný ministr spravedlnosti mluví s neovládanými emocemi na vlnách Radiojournalu několik hodin po podpisu mnichovské dohody 29. září 1938.



1938 - Edvard Beneš (1884-1948)
československý politik a prezident, po uzavření mnichovské dohody abdikoval a odjel do exilu. Na ukázce je část abdikačního projevu z 5. října 1938.



1939 - Emil Hácha (1872-1945)
Česko-slovenský a poté protektorátní prezident. Po návratu z Berlína v den okupace 15. března 1939 informuje, že se rozhodl „odevzdat osud českého národa a státu s plnou důvěrou do rukou vůdce německého národa.“



1939 - František Kocourek (1901-1942)
známý rozhlasový reportér komentuje přehlídku Wehrmachtu na Václavském náměstí 19. března 1939. Do komentáře vložil také proslulou větu o černé vráně, která se spustila nad Prahou. Tato věta ho stála život. V roce 1940 byl zatčen a zemřel v Osvětimi v roce 1942.



1939 - Jan Masaryk (1886-1948)
syn T.G. Masaryka, dlouholetý ministr zahraničí. Jako ministr Benešovy exilové vlády zahajuje 8. září 1939 válečné vysílání BBC v češtině.



Foto: ČTK 1942 - Jiří Voskovec (1905-1981) a Jan Werich (1905-1980)
známí čeští herci a zakladatelé Osvobozeného divadla. Za války působili v USA a vysílali na vlnách Hlasu Ameriky, jako v této parodii nacistické hymny Horst Wessel Lied.



Foto: ČTK 1945 - Pražské povstání
5.-8. května 1945. Koláž z vysílání povstaleckého rozhlasu v češtině, ruštině a angličtině.



1945 - Edvard Beneš (1884-1948)
po návratu z exilu se opět stal československým prezidentem. V projevu z 21. září 1945 vítá zpět do Československé armády vojáky, kteří za války bojovali v britských ozbrojených sílách.



1948 - Klement Gottwald (1896-1953)
komunistický politik a prezident. Ve slavném projevu z 25. února 1948 informuje účastníky čtvrtmilionové manifestace na Václavském náměstí, že prezident Beneš přijal jeho návrh na novou vládu vedenou KSČ. Do dějin se tato událost zapsala jako „Vítězný únor“.



1952 - Antonín Zápotocký (1884-1957)
předseda vlády a budoucí prezident promlouvá na Štědrý večer 1952 k dětem: „Ježíšek vyrostl, zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho Děda Mráz“.



Foto: ČTK 1953 - Pohřeb Klementa Gottwalda
v Praze 19. března 1953 komentuje herec a redaktor Antonín Zíb: „Nezemřel Klement Gottwald, protože strana žije.“



1958 - Antonín Novotný (1904-1975)
třetí komunistický prezident. V novoročním projevu z 1. ledna 1958 přeje další úspěchy „při socialistické výstavbě naší vlasti“.



1967 - Jiří Šlitr (1924-1969)
jeden ze zakladatelů divadla Semafor, které bylo projevem kulturní oblevy, zpívá na Silvestra 1967 parodii písně „Strangers in the Night“.



1968 - Alexander Dubček (1921-1992)
generální tajemník ÚV KSČ v době tzv. Pražského jara. Ukázka z projevu na zasedání ÚV KSČ 1. dubna 1968, v němž hodnotí reformy zahájené na plenárním zasedání v lednu téhož roku.



1968 - Vysílání Československého rozhlasu z 21. srpna 1968
Jiří Dienstbier jako rozhlasový redaktor informuje o „nedovoleném překročení našich státních hranic proti vůli vedení státu a strany.“ Zároveň hlásí, že „před budovou je sovětská pěchota, která již jistě brzy obsadí budovu rozhlasu.“



Foto: ČTK 1968 - Alexander Dubček (1921-1992)
mluví zlomeným hlasem po návratu z několikadenního nuceného pobytu v Moskvě necelý týden po invazi vojsk Varšavské smlouvy 27. srpna 1968.



Jan Palach 1969 - Pohřeb Jana Palacha
16. ledna 1969 se v Praze na Václavském náměstí upálil na protest proti netečnosti lidí vůči počínající normalizaci Jan Palach. Jeho pohřeb 25. ledna 1969 se stal tichou manifestací desetitisíců lidí. Na ukázce je projev jednoho z jeho spolužáků.



1976 - Uvěznění členů skupiny The Plastic People of the Universe
Ukázka z pořadu normalizačního rozhlasu, jehož autor vysvětluje, proč odvolání členů skupiny bylo zamítnuto a označuje je za výtržníky. Jako reakce na tyto události vznikla Charta 77.



Foto: ČTK 1977 - Herečka Jiřina Švorcová čte provolání výborů uměleckých svazů
„Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“ v pražském Národním divadle. Podpisem takzvané „Anticharty“ umělci, herci a další osobnosti vyjádřili loajalitu režimu. Provolání bylo oficiální reakcí na vznik Charty 77.



1989 - Gustáv Husák (1913-1991)
hlavní představitel tzv. normalizace a poslední komunistický prezident v novoročním projevu z 1. ledna 1989 zdraví bratrský sovětský lid a vyjadřuje přání, aby „dále rozkvétala naše vlast.“



1989 - Milouš Jakeš
poslední generální tajemník KSČ se nechvalně proslavil projevem z Červeného Hrádku u Plzně ze 17. července 1989, v němž odsuzuje manifest „Několik vět“ a prohlašuje, že se cítí osamocen „jako kůl v plotě“.



1989 - Hlášení Československého rozhlasu z 18. listopadu 1989
den po dramatických událostech na Národní třídě, kterými začala tzv. sametová revoluce. Rozhlas informuje o „narušení klidu a veřejného pořádku“ na „nepovolené akci proti socialistickému společenskému řízení“.



Foto: ČTK 1989 - Marta Kubišová
zpěvačka, která měla téměř 20 let zakázanou činnost. Do veřejného života se vrátila v listopadu 1989. Na záznamu zpívá na demonstraci k 40. výročí vyhlášení Deklarace lidských práv 21. listopadu 1989 na Václavském náměstí „Modlitbu pro Martu“ z balkonu Melantrichu.



Foto: ČTK 1989 - Václav Malý
kněz a disident, se modlí Otčenáš na demonstraci na pražské Letenské pláni 26. listopadu 1989. Demonstrace se podle odhadů zúčastnilo půl milionu lidí.



Foto: ČTK 1990 - Václav Havel
první novoroční projev z 1. ledna 1990 tři dny po zvolení prezidentem. Na rozdíl od svého předchůdce zdůrazňuje, že Československo „nevzkvétá“.



Foto: ČTK 1993 - Václav Klaus
jako předseda české vlády oslovuje Poslaneckou sněmovnu v den vzniku samostatné České republiky 1. ledna 1993.