Na svých turné po České republice dokáží spolehlivě vyprodávat sportovní haly, jejich písně úspěšně dobývají vrcholky hitparád a nemají problém s prodejností svých desek. Směle je můžeme označit za nejpopulárnější současné české hudební skupiny, které se navíc drží na špici tuzemské poprockové scény už dlouhá léta.

Zpívat anglicky či ve svém rodném jazyce? Tento problém často řeší interpreti z neanglicky mluvících zemí, kteří mají ambice prosadit se v zahraničí. Pokud chce kapela prorazit ve světě, volí samozřejmě univerzální hudební jazyk, tedy angličtinu, která je navíc ohebnější a zpěvnější než čeština. Na druhou stranu tak ztrácí bezprostřednější a přirozenější kontakt se svými domácími fanoušky. Níže si představíme několik tuzemských anglicky zpívajících skupin, ale také kapely, u nichž tvoří důležitou složku jejich tvorby právě české texty

Většina rockových skupin, jež vznikly v dobách socialistického Československa, byly solí v očích tehdejšího režimu, který se je snažil všemožně likvidovat. Ovšem zatímco komunismus v Československu nepřežil sametovou revoluci v roce 1989, mnoho z těchto kapel hraje dodnes. V tomto díle si můžete poslechnout výběr šesti skupin, jež významným způsobem ovlivnily vývoj české rockové muziky, od undergroundové psychadelické hudby až po punk.

Jsou mladé, krásné a mají úspěch v zahraničí. V dalším díle hudebního seriálu se zaměříme na mladou generaci českých zpěvaček, které se dokázaly prosadit na mezinárodní scéně. Mezi nimi vyniká Markéta Irglová, jediná česká držitelka Oskara za nejlepší filmovou píseň. Řeč bude také o fenoménu britské soutěže Pop Idol, který měl v ČR premiéru v roce 2004 a objevil pro českou hudební scénu jednu z nejvýraznějších interpretek posledních let Anetu Langerovou.

O českých zpěvácích snad ani nelze hovořit, aniž bychom se alespoñ krátce zmínili o Karlu Gottovi. Zpěvák, pro nějž se vžilo označení Božský Kája, se stal neskutečným fenoménem. Je držitelem neuvěřitelných třiatřiceti Zlatých slavíků pro nejpopulárnějšího tuzemského zpěváka a majitelem diamantové a řady multiplatinových desek za prodej svých alb. Přestože jeho nedostižnou sbírku různých ocenění a obrovské kvantum natočené hudby sotva kdy nějaký jiný český zpěvák překoná, na české scéně se pohybuje celá řada dalších výjimečných interpretů, kteří stojí za připomenutí. Mnoho z nich se proslavilo jak koncertováním, tak účinkováním v muzikálech, které jsou v České republice velmi populární.

Anglické slovo folk znamená „lid“. V hudební terminologii jde v širokém slova smyslu o lidovou hudbu, kterou můžeme rozřadit do dvou kategorií: na folklór, neboli starší lidové písně pocházející většinou od neznámého autora, a na současný či moderní folk, jehož představitelé jsou zároveñ skladateli a interprety své tvorby. Folkaři se vyznačují tím, že často vystupují sami a obejdou se bez doprovodné kapely. Moderní folk, který navazoval na tradici lidových písní a později na písně trampské, zaujímá v české hudební historii velmi důležité místo.

Ska vzniklo koncem padesátých let na Jamajce. Tento styl navazoval mimo jiné na americký jazz, soul, rhythm & blues, boogie a tradiční jamajskou hudbu mento, přičemž v rytmu zvýraznil sudou dobu taktu krátkými zdvihy na kytaru či klávesy. Tento skočný tzv. off beatový rytmus pak nekompromisně nutí posluchače tančit či si přinejmenším poklepávat do taktu. Z jamajského ska se vyvinulo posléze reggae a tato karibská země stála i u zrodu hip hopu. Časem zmíněné žánry dorazily z Jamajky do Česka, kde si našly mnoho příznivců.

Někdy je těžké určit, co ještě patří do kategorie v současnosti značně populární world music a co už ne. Obvykle je tak označována tradiční lidová nebo etnická hudba charakteristická pro určitou oblast nebo kulturu, která respektuje hudební kořeny lokality, ve které vzniká. Poslední dobou je mezi ní řazeno vše, co se prostě odlišuje od klasických západních hudebních stylů. V České republice nalezneme dostatek kapel, které se inspirují mimo jiné balkánskou dechovkou, romskou muzikou, či vstřebávají vlivy africké a arabské.

Latinskoamerická rytmy ovlivnila mnoho českých hudebníků. Od křehkých komorních písní Marty Töpfer až po hřmotné skladby mnohohlavých uskupení jako Yo Yo Band či Laura a její tygři, které využívají na maximum svých zvukových dispozic a kombinují taneční latino rytmy mimo jiné s reggae, soulem, funky a rhythm & blues.