|
: Podepsání tzv. Mnichovské dohody mezi Německem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií. O událostech bezprostředně
ve dnech krize nejlépe vypovídá závěrečná část pořadu, který připravil britský publicista David Vaughan, bývalý šéfredaktor Radia Praha.
: Obecně jde o pojmenování pro Československo v období mezi mnichovskou dohodou a vznikem protektorátu.
Od 22. listopadu 1938 byl oficiální název Česko - Slovenská republika a tento státní útvar o rozloze 98.912 km² tvořily Čechy, Morava, Slezsko, Slovenská krajina a Zakarpatská Ukrajina.
Úředními jazyky byly čeština a slovenština. K rozpadu Česko - Slovenska došlo mezi 14. až 16. březnem 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu a
Zakarpatské Ukrajiny, okupací a následným vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava.
: Prezidentem republiky je zvolen Emil Hácha.
: Slovenský sněm odhlasoval návrh zákona o samostatném Slovenském státě. V dopoledních hodinách obsadily první německé jednotky Moravskou Ostravu, Vítkovice, Frýdek a Místek. Do Berlína odjíždí Emil Hácha a ministr zahraničí František Chvalovský. Po brutálním nátlaku jsou donuceni následujícího rána podepsat souhlas s okupací českých zemí, která je v příštích dvanácti hodinách provedena. V Praze dochází k puči, je obsazena budova parlamentu a stanoven nový Český národní výbor. Zhruba v této době vznikají první odbojové organizace, např. Obrana národa, Politické ústředí či Obec sokolská v odboji.
: Vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava.
Vznik Protektorátu Čechy a Morava jsme už připomněli mnohokrát. Dnes zavítáme na dvě výstavy, které se tomuto tragickému výročí českých dějin věnují. Jednou z nich je výstava Historického ústavu AV ČR s názvem Konec Česko-Slovenska 14.-16. března 1939, která byla v pondělí zahájena ve vestibulu Akademie věd v Praze. Přiblížil ji jeden z autorů, historik Jan Němeček
|
|
Z archivu Radia Praha jsme vybrali nejzajímavější příspěvky týkající se okupace Čech a Moravy.
V září 1935 byly v Německu zavedeny Norimberské zákony s přesnou rasovou definicí židovství. Od této doby byl za Žida považován nejen ten,
kdo se hlásil k židovskému náboženství, ale i každý, jehož rodiče či prarodiče, případně manželský partner, v současnosti či dříve vyznávali židovské náboženství.
Tzv. ghetto bez zdí mělo být prvním krokem v "celkovém řešení židovské otázky".
Dozvíte se, jak vypadala skladba romské populace za první republiky, jaký byl osud romských uprchlíků po nástupu nacismu, jak a proč vznikly na území Čech
a Moravy pracovní kárné tábory, později koncentrační, a jaký byl osud Romů na území protektorátu.
Příběh atentátu na říšského protektora patří k nejvýznamnějším i nejtragičtějším kapitolám novodobé české historie.
Naše partnerská stanice Český rozhlas 3 - Vltava připravila desetidílný rozhlasový dokument, v němž uslyšíte podrobné
vyprávění posledních žijících aktérů, svědků a pamětníků velkého válečného příběhu.
Rubrika z rozhlasového archivu nás tentokrát zavede do prvních dnů
Protektorátu Čechy a Morava. Uslyšíte prezidenta Emila Háchu, reportéra
Františka Kocourka a na první dny okupace bude vzpomínat režisér Miloslav
Disman.
Spolu s historikem Janem Němečkem se zamyslíme nad tématy odboje, kolaborace i úkoly české historiografie.
|
